Lidé ji dodnes znají především jako přítelkyni spisovatele Franze Kafky, ale Milena Jesenská si zaslouží mnohem více pozornosti a to hlavně díky své práci a stylu života, na který bohužel nakonec doplatila. Byla to novinářka, spisovatelka, překladatelka, žena s pozoruhodnou osobností, která svojí vnitřní svobodou a myšlením předběhla dobu.
Milena Jesenská se narodila v Praze v roce 1896 do vážené rodiny stomatologa a univerzitního profesora Jana Jesenského. Maminka Milena byla dcerou školního inspektora a v rodině měl poslední slovo vždy otec. Koneckonců Milena Jesenská zdědila právě po otci tvrdohlavost, palčivost a ráznost. Tatínek svoji dceru bezmezně miloval, ale byl na ni tvrdý a přísný. To se svéhlavé Mileně samozřejmě nelíbilo a hlavně během puberty si s ním příliš nerozuměla. V sedmnácti letech mladičké Mileně umírá maminka a na přání otce odchází studovat medicínu do Prahy. Budoucí novinářka a spisovatelka byla divoká, svéhlavá a o životě měla svoji vlastní představu.
"Nevím pořád, co je čestnost a věrnost a jaká je povinnost, a jestli je vůbec povinnost. A kdybych byla živa jen podle svého a ne podle toho, že mám či nemám být živa, byla bych snad někde tam, kde se mezi lidmi říká dole. Ale jsem zas taková duše, že rozeznávám povinnosti, třebaže se jejich konvenčnosti směji," stojí v dopise, který Milena napsala své kamarádce Jaroslavě Vondráčkové v roce 1926.
Manželství, potrat a pád na dno
Milena Jesenská byla velmi inteligentní, přátelská a záhy se začala objevovat ve společnosti německých a židovských literátů kavárny Café Arco. Tam se také seznámila s budoucím manželem a literárním kritikem Ernestem Polakem, který se k ní později nezachoval zrovna nejlépe. S Polakem otěhotněla, ale představa matky a ženy v domácnosti se jí příčila, a tak podstoupila nelegální potrat, po kterém jí šlo o život. Z nejhoršího Mileně nepomohl nikdo jiný než její otec. Po svatbě v roce 1918 se přestěhovali do Vídně a to byl začátek konce. Polak byla duší bohém a nenechal jedinou sukni na pokoji. Rozhazoval peníze, které Mileně daroval otec, zatímco jeho žena začala dávat lekce češtiny nebo nosit lidem na nádraží zavazadla, aby se alespoň nějak uživili.
Přítelkyně Franze Kafky
Mileně se hroutilo manželství, ale paradoxně v té době psala fejetony pro pražský list Tribuna a v roce 1919 jí zaujala povídka Franze Kafky, a tak mu napsala s prosbou, zda by mohla povídku přeložit. Tak začalo jejich dopisování, které ale ovšem skončilo dřív, než se stihli dát dohromady. Oba dva literáti se viděli jen párkrát. Přesto byl Kafka doslova učarován Mileninou živelností a průbojností. Kafka bohužel v roce 1923 umírá na tuberkulózu hrtanu a Jesenská záhy opouští svého prvního manžela. Začíná se naplno věnovat novinařině a píše jako divá. V roce 1925 se stěhuje zpátky do Prahy a seznamuje se s druhým manželem architektem Jaromírem Krejcarem, se kterým zplodí dceru Janu.
Gestapo, koncentrák a smrt
Jakmile přišli k moci nacisté, Milena Jesenská se postavila na stranu odboje a psala do českých ilegálních novin. V roce 1939 byla ale uvězněna na Pankráci, odkud putovala k soudu v Drážďanech, který ji vrátil na gestapo do Prahy a dál vedla její cesta do koncentračního tábora, kde jí v roce 1944 selhaly ledviny a zemřela.