Paul Grüninger se sice řadí mezi neznámé hrdiny druhé světové války, zároveň je ale považován za jednu z nejinspirativnějších osobností 20. století. Jakožto velitel švýcarských pohraničníků se nebál vzepřít svým nadřízeným. Díky tomu pomohl tisícům židovských uprchlíků, aby našli exil v neutrálním Švýcarsku.
Švýcaři mu ale za jeho hrdinství netleskali. Ba naopak. Označili ho za kriminálníka a vyhodili z práce. Kvůli záznamu si pak již nedokázal najít nové zaměstnání a skončil v naprosté chudobě. A to jen proto, že se snažil zachránit lidské životy...
Židé míří do Švýcarska
Paul Grüninger se narodil v roce 1891 ve švýcarském St. Gallen. Mládí strávil hraním fotbalu. Během první světové války narukoval do armády. Švýcarsko zaujalo neutrální postoj, hranice ale bylo nutné chránit i tak. Na konci konfliktu se z něho stal policista v St. Gallen, kde byl povýšen do pozice kapitána pohraniční stráže.
Jeho autorita a oblíbenost rostly z roka na rok. Stal se předsedou Švýcarské asociace policistů, účastnil se různých kongresů a měl na starosti bezpečnost státních návštěv v St. Gallen. S příchodem roku 1938 a připojením Rakouska k Německu se však pro něho situace zcela změnila. Najednou se totiž začali vstupu do Švýcarska dožadovat prchající Židé. To se ale úřadům nelíbilo. Němci museli na každý židovský pas napsat velké J. Před Paulem, coby členem pohraniční stráže, bylo těžké rozhodnutí. Pomůže těmto lidem, nebo je odsoudí k záhubě?
Záchrana 3 600 životů
Paul Grüniger měl jasné rozkazy. Od září roku 1938 měla švýcarská policie přikázáno, aby byli všichni Židé vráceni zpět. Jinými slovy, byli v této zemi nežádoucí. Paul na to ale nehodlal přistoupit. Jeho svědomí mu to nedovolilo. Po dobu osmi měsíců těmto pokynům vzdoroval a umožnil uprchlíkům vstoupit do Švýcarska.
Kvůli tomu musel zfalšovat dokumenty, a to tak, aby to u úřadů vyvolalo dojem, že uprchlík přijel do Švýcarska ještě předtím, než vešly v platnost nové rozkazy. Vytrvale podával nepravdivá hlášení o počtu emigrantů na hranicích a bránil policii ve snaze vypátrat osoby, které do země vstoupily nelegálně. S pomocí Švýcarské asociace židovských uprchlíků vybudoval tábor poblíž obce Diepoldsau.
Lidé, kteří tam dorazili, byli prochladlí, hladoví a v šoku. A to Paula nenechávalo chladným. Kupoval jim potřebné oblečení a zařizoval lékařské ošetření. Práce to však byla velmi riskantní. Jeden rodinný přítel ho upozornil na to, že je v hledáčku gestapa. Přesto pokračoval dál. Když se uprchlíkům díval do očí, vždy ho zasáhlo jejich zoufalství a zármutek. Dne 3. dubna 1939 mu ale do cesty vstoupil kadet Anton Schneider. Paul věděl, že je odhalen...
Potrestání za dobré skutky
Po odhalení byl Paul propuštěn ze služby. Poté ho čekal soudní proces, byl obviněn z nezákonného převádění emigrantů a falšování dokumentů. Soud ho uznal vinným. Musel zaplatit pokutu a soudní výlohy. Přišel také o nárok na penzi. Ač si pak nemohl najít nové zaměstnání, nikdy svých činů nelitoval.
„Mé osobní blaho bylo bezvýznamné, když jsem ho srovnal s krutými osudy těchto lidí," řekl Grüninger. Nakonec našel uplatnění jako dělník, obchodník s látkami, prodavač koberců, instruktor autoškoly a vedoucí obchodu s pláštěnkami. Zakotvil ale až u poslední profese - stal se z něj učitel.
Paul Grüninger zemřel v roce 1972. Švýcarská vláda ho zprostila viny až padesát let po válce. V roce 1998 získali jeho dědicové sumu ve výši 1,3 milionu franků jako náhradu za morální újmu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Paul Grüninger
Allthatsinteresting.com: Meet Paul Grüninger, The Forgotten WW2 Hero Who Defied Orders To Save Thousands Of Jews