Facebook
Instagram
Finský voják Aimo Koivunen dokázal v roce 1944 téměř nemožné. Přežil dlouhé týdny za polárním kruhem bez jídla i přístřeší. Jak je to možné? V žilách mu totiž kolovala dávka pervitinu, která byla původně určená až pro třicet mužů.
Psal se 18. březen 1944 a Laponsko zrovna pokryl těžký sníh. Pro finské vojáky to nebylo nic neobvyklého. Za sebou měli čtyři roky nepřetržitého boje. Tentokrát ale padli, hluboko za nepřátelskými liniemi, do sovětského obklíčení. Všeobjímající ticho najednou prořízl zvuk střelby. Nyní se všichni spoléhali na Aima Koivunena, právě on je měl vyvést z léčky a hlubokého lesa. Bylo to ale velmi fyzicky náročné, a tak se rozhodl pro krajní řešení...
Stimulant zvaný pervitin
Velitelé líčili vojákům tablety s pervitinem jako zázračný stimulant, který jim pomůže v nejtěžších chvílích. Koivunen se do poslední chvíle bránil užívání této drogy. Nyní však byli jeho muži v zoufalé situaci. Sáhl do kapsy uniformy a vytáhl lahvičku. Svým spolubojovníkům pervitin zatím dávat nechtěl, vzal si ho jen on sám, aby měl dostatek energie vyvést zbytek roty ze smrtící pasti. Kvůli tlustým palčákům se mu však nedařilo spolknout jen jednu tabletku. A jelikož je tlačil čas, na nic už nečekal a vpravil do sebe celou tubu, která čítala až třicet kousků čisté drogy.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zpočátku se nic neobvyklého nedělo. Koivunen začal jen rychleji lyžovat. Jeho tým mu kupodivu stačil. Na Sověty to už bylo očividně příliš. Raději se stáhli zpátky. O něco později se Koivunenovi začal zamlžovat zrak a dostavily se také problémy s vědomím. Lyžovat ale nepřestal. Zastavil se až další den, to už měl za sebou rovných sto kilometrů. Svou jednotku ovšem nechal daleko za sebou, jednoduše mu přestali stačit. To však nebyl jeho jediný problém. Neměl také žádnou munici, ani jídlo. Rozhodl se jít dál...
Aimo Koivunen přežil i nášlapnou minu
Koivunen během svého dlouhého putování narazil hned několikrát na sovětské jednotky. To znamenalo, že rudoarmějci honičku na finské vojáky nikdy nevzdali. Osud mu ale nekladl do cesty jen Sověty, narazil také na nášlapnou minu. Chvíli ležel zraněný a v deliriu. Měl dvě možnosti: ležet na mrazu a doufat, že ho někdo zachrání, nebo si pomoci sám. Jelikož mu v krvi stále koloval pervitin, zvolil druhou možnost. Znovu si nasadil lyže a pokračoval dál.
Jak dny plynuly, dostavil se i hlad. Zasněžené Laponsko ovšem neposkytovalo příliš možností k obživě. Koivunen se musel živit borovicovými pupeny. Jednou se mu podařilo chytit sojku, kterou spořádal syrovou. Nakonec se dostal na finské území, kde jej krajané převezli do nejbližší nemocnice.
Fin na pervitinu
A jaký byl výsledek vojákova putování? Nutno říci, že dost děsivý. Celkem se mu podařilo zdolat neuvěřitelných čtyři sta kilometrů. Po většinu času bilo jeho srdce rychlostí až dvě stě tepů za minutu, za což samozřejmě mohl pervitin. Takový nedobrovolný zátěžový trénink jej dovedl až na váhu pouhých dvaačtyřiceti kilogramů.
Aimo nebyl jediným vojákem, který užil během bojů návykové látky. Stačí se podívat na Hitlera a jeho armádu zdrogovaných mužů, kteří díky opiátu dokázali pochodovat dnem i nocí beze spánku. Je však jediným známým vojákem, jenž přežil předávkování za nepřátelskými liniemi. Aimo Koivunen se dožil sedmdesáti let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Aimo Koivunen
Allthatsinteresting.com: Meet Aimo Koivunen, The Soldier Who Survived WWII Thanks to Accidentally Overdosing On Meth
Jak obléknout velká prsa, abyste nevypadala vulgárně? Stylistka prozrazuje tipy na materiály, střihy i kouzlo vertikální linie
Jak obléknout velká prsa, abyste nevypadala vulgárně? Stylistka prozrazuje tipy na materiály, střihy i kouzlo vertikální linie
Související články
