Clementine Churchill byla pozoruhodná žena, jejíž vliv na historii je bohužel mnohdy zastíněn osobností jejího manžela Winstona. Přesto sehrála klíčovou roli v tom, že se z něho stal premiér Spojeného království a jeden z nejvlivnějších světových lídrů. Navenek působila skromně, v zákulisí ale byla jeho hnací silou.
Jak kdysi uvedl sám Winston Churchill, svou kariéru by nezvládl bez Clementine. Během 57 let dlouhého manželství mu aktivně stála věrně po boku, i když si mnozí mysleli, že to nezvládne. A když ji k tomu donutily okolnosti, dokázala jednat i na vlastní pěst.
Těžké dětství Churchillovy manželky
Clementine Ogilvy Hozier se narodila 1. dubna 1885 v Londýně. Pocházela ze šlechtické rodiny. Její otec Sir Henry Montague Hozier byl známý britský armádní důstojník. Matka Lady Blanche Hozier měla předky z prominentní skotské linie.
Jejich vztah byl poměrně bouřlivý a poznamenaný nevěrou. Narodily se jim čtyři děti, avšak jejich milostné aférky (na obou stranách) daly vzniknout spekulacím, že ani jeden potomek nebyl Henryho. Zašlo to tak daleko, že se rozvedli, když bylo Clementine šest let. Henry navíc odmítl rodinu nadále podporovat. Děti s matkou tak byly uvrženy do vážných finančních potíží, které se Lady Blanche rozhodla velmi nešťastně řešit hazardem.
Nešťastné dětství
Clementine se začala vzdělávat doma. U dívek jejího postavení to byl častý zvyk. Později navštěvovala školu v Edinburghu a Berkhamsted School for Girls v Hertfordshire. Studium patřilo mezi vzácné chvíle, kdy nemusela být se sourozenci a matkou v neustálém pohybu. Bylo totiž potřeba prchat před věřiteli.
Když jí bylo 14 let, přestěhovali se do francouzského městečka Dieppe. Tam zemřela její starší sestra Kitty - onemocněla břišním tyfem. Clementine se se sestrou Nellie vrátila do Skotska. Zbylí dva sourozenci zůstali s matkou.
Sedmnáctiletá Clementine se opět stěhovala zpět do Francie, zapsala se na pařížskou Sorbonnu. O rok později se tajně zasnoubila se Sirem Sidneym Peelem, důstojníkem britské armády, který se měl do ní velmi zamilovat. Byl o 15 let starší. Jeho děd byl premiérem za vlády královny Viktorie. Bohužel, nebo bohudík, to nevyšlo.
Mysleli si, že na to nemá
Clementine věděla, že aby si Winstona udržela, nebude se moci chovat jako "obyčejná" žena. Navíc chtěla svému okolí, které ji kvůli její částečné stydlivosti podceňovalo, dokázat, že na to má být jeho ženou. Čím si ho tedy k sobě připoutala? Tím, že nebyla povrchní jako ostatní ženy ze šlechtických rodů. Zajímala ji politika a světové dění, jehož součástí chtěla být.
Jejím hlavním úkolem tak bylo svého manžela podporovat v tom, aby se stal premiérem. Ten sice v počátcích své kariéry udělal nejednu chybu, díky ní ale věděl, jak se z toho vykoupit. Třeba tím, že se dobrovolně zúčastnil bojů v zákopech na západní frontě. Dokonce mu řekla, aby se nevracel příliš brzo, nepůsobilo by to moc dobře.
Jednala na vlastní pěst
Období druhé světové války bylo pro Brity, zejména kvůli nacistickým náletům, velmi těžké. Clementine tak na vlastní pěst jednala s ministry vlády a žádala, aby měli lidé k dispozici topení, dostupné únikové požární východy, a také třeba nové postele, aby mohli být během toho, když na Londýn padaly bomby, se svými vystrašenými dětmi.
Svým chováním potvrdila výrok, že ona sama by chtěla být státníkem, jen kdyby nemusela místo kalhot nosit sukni. A kdyby navíc žila v jiné době, mohla by se z ní klidně stát i předsedkyně vlády. Ambicí a schopností na to měla dost.
Na další zajímavosti ze života Churchillovy manželky se podívejte do naší galerie...
Zdroje informací:
Npr.org: How Clementine Churchill Wielded Influence As Winston's Wife
Wikipedia.org: Clementine Churchill
Historyhit.com: Clementine Churchill: The Woman Behind A Great Leader's Success