Obyčejné ženské starosti královny Sofie Pruské. S matkou si napsaly 2 000 dopisů, děti zachránila před plameny

Princezna Sofie se narodila v roce 1870 německému korunnímu princi Friedrichu Vilémovi a princezně Viktorii, dceři britské královny Viktorie. Jejímu nejstaršímu bratru, budoucímu německému císaři, Vilému II. už bylo jedenáct let, když spatřila světlo světa, a nebyla to nejšťastnější doba. Brzy po jejím narození vyhlásila Francie válku Prusku a Německá konfederace se rozhodla nabídnout mu podporu. Křest budoucí řecké královny se tak odehrál v poněkud zvláštní a napjaté atmosféře, muži byli v uniformách a ženy plakaly. Jako by tento den měl předznamenat celý složitý život maličké princezny.

Sofie milovala babičku královnu

Sofie měla od dětství velmi blízko ke své babičce z matčiny strany, často ji navštěvovala, což ji vedlo i k úctě k Anglii a jejím hodnotám. Otcovi rodiče, tedy německý císař Vilém I. Pruský a Augusta Sasko-Výmarská, Sofii prakticky ignorovali, a tak se není čemu divit, že si dívka oblíbila více Anglii. Tam se také seznámila se svým budoucím manželem řeckým korunním princem Konstantinem. Babička královna Viktorie jejich vztahu přála, a dokonce napsala, že by bylo milé, kdyby si ho Sofie vzala. Také její matka jí její lásku přála a věřila, že by takové manželství mohlo být dobré nejen politicky, ale hlavně pro Sofii jako ženu.

Tchyni se nevěsta nelíbila

Docela jinak se na rozhodnutí mladého páru ale dívala Konstantinova řecká rodina, a to hlavně proto, že Sofie byla luteránka, což podle budoucí Sofiiny tchyně nebylo správné. Svatba se ale nakonec přece jen uskutečnila, a to dokonce v Athénách v roce 1889. Sofie by se mohla radovat, ale ani tahle životní etapa pro ni nemohla být bez starostí. Právě tou dobou umíral její otec na rakovinu a nejstarší bratr William, nyní již německý císař, se nezachoval hezky ani k otcově památce, ani k vlastní matce a čerstvé vdově.

Mohlo by Vás zajímat:

Královna Vilemína: Byla nejbohatší ženou světa, její život byl přitom plný hořkosti

Svatební hosté se nevešli do Athén

Svatba ale nakonec byla velkolepá. Oba rody byly příbuzné s mnoha dalšími panovnickými rodinami z celé Evropy, a tak byly v té době Athény doslova zavaleny svatebními hosty. Král musel dokonce požádat tamní šlechtu, aby je ubytovala ve svých palácích, protože ten královský zkrátka nebyl dost prostorný. Stejně tak si musel od poddaných půjčit jejich kočáry i s koňmi.

2000 dopisů...

Viktorie, která Sofii velmi milovala a vždy se o ni mohla opřít, velice litovala odjezdu své nejmilejší dcery do nové vlasti, ale jako správná matka jí přála štěstí. Sofie zůstala s matkou v kontaktu, v průběhu příštích dvanácti let si vyměnily na dva tisíce dopisů, to je čtrnáct dopisů měsíčně. To už je s trochou nadsázky téměř srovnatelné se současnou možností chytrých telefonů…

Mohlo by Vás zajímat:

Královna pouště: Nespoutaná badatelka Gertrude Bell, která zoufale toužila po lásce a vlastní rodině

Šťastné manželství?

Manželství bylo zpočátku v pořádku, ale Konstantin (stejně jako jeho otec) nepatřil k nejvěrnějším mužům. Po prvním šoku se ale s jeho chováním dokázala Sofie vypořádat a porodila mu postupně šest dětí, které vychovávala v lásce k rodinným tradicím. A jako pravá matka se ukázala i roku 1916, kdy v okolí královského paláce vypukl požár a ona ze smrtelného nebezpečí svoje děti zachránila.

I královna je „jen“ žena

Příběh Sofie Pruské dokazuje, že i královny, kolem nichž se točí svět, v jejichž jménu propukají i končí války, přou se kvůli nim znesvářené královské rody, jsou stále těmi stejnými ženami jako mnohé ostatní. Řeší problémy s vlastní rodinou nebo s tchyní, musí se vyrovnat s nevěrou vlastního manžela, milují své děti a třeba si i často dopisují s milovanou matkou. Královna Sofie taková byla.

Galerie Řecká královna Sofie Pruská řešila docela běžné starosti...

+ 3 fotky + 4 fotky