Smutný osud Mildred Harnack: Nacistickému vůdci se nelíbilo, že má jít do vězení, nařídil gilotinu

„Nedělejme si žádné starosti, přestože jsme od sebe daleko,” psala Mildred Harnack v srpnu roku 1942 své rodině do amerického Wisconsinu. Byl to její poslední dopis. O několik měsíců později ji zatklo gestapo, z jehož spárů nebylo úniku.

Mohlo by Vás zajímat:

Nacistická bestie J. W. Barkmann: Na pohled krásná a nevinná, v srdci krutá a bez lítosti. Její popravě tleskalo 200 tisíc lidí

Cesta do nacistického Německa

Mildred Harnack (za svobodna Fish) se narodila 16. září 1902 v Milwaukee ve Wisconsinu. Po vystudování univerzity začala vyučovat angličtinu. Kantořina ale nebyla jejím jediným snem, chtěla se také stát spisovatelkou. S budoucím manželem Arvidem, německým právníkem studujícím v USA, se seznámila v práci, když náhodou špatně odbočil do její třídy. Omluvil se jí za svou lámanou angličtinu, ona jemu zase za svou nedokonalou němčinu.

Dohodli se, že se budou učit navzájem. A to byl začátek velké lásky. Na druhé schůzce ji požádal o ruku. O měsíc později se konala svatba. Po krásném období ale nastaly komplikace. Arvidovi skončilo stipendium, a tak se musel vrátit domů. Po několika letech odděleného života se Mildred rozhodla odstěhovat do Berlína. Tam začala vyučovat americkou literaturu. Její manžel zase získal práci na Ministerstvu hospodářství. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci však přišla o práci. Nebyla totiž dost nacistická.

Mohlo by Vás zajímat:

Rudá partyzánka: Hannie Schaft byla pro nacisty noční můrou, její dopadení nařídil sám Vůdce

Mildred Harnack v protinacistickém odboji

Ke komunistické odbojové skupině Rudá kapela se Mildred připojila i se svým manželem v roce 1933. Název Rudá kapela vlastně vymyslelo gestapo, když zjistilo, že její členové posílají informace do Sovětského svazu skrze rádiové koncerty. Mildred byl přidělen post náborářky. Nové členy hledala mezi bývalými studenty. Jakmile některý z nich dal najevo nespokojenost s nacistickým režimem, spojila ho s “podzemím”.

Ale i tuto buňku objevila tajná policie. Harnackovi byli v roce 1942 zajati v nacisty okupované Litvě. Byli na útěku do Švédska. Mildred skončila v ženské věznici v Charlottenburgu, kde se ji vyšetřovatelé snažili každý den zlomit. Nevzdala se. Na konci roku tak čelila obvinění z velezrady. Tribunál ji odsoudil k šesti letům nucených prací. Arvid dostal trest smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

70 let od smrti Jindřicha Plachty: Zakládal si na slušnosti, raději volil smrt než pomoc nacistům

Poprava na rozkaz Adolfa Hitlera

Šest let pro Mildred se ale Hitlerovi nelíbilo. A jak poručil Vůdce, tak se i stalo. Mildred nedostala "provaz", jako její manžel, nýbrž byla odsouzena ke stětí gilotinou. Dle očitých svědků měla vnímat své okolí ještě dalších sedm vteřin.

Když po válce Američané vyšetřovali jejich případ, došli k bizarnímu závěru. Činy odvážného manželského páru byly sice chvályhodné, nicméně šlo o spiknutí proti vládě. Formálně tak prý byl rozsudek smrti v pořádku. Zaslouženého uznání se jim dostalo až po studené válce, kdy byli oba uznáni za hrdiny. Mildred byla navíc jedinou Američankou, která zemřela na přímý diktátorův rozkaz. Její poslední slova byla: „A to jsem Německo tak milovala...”

Mohlo by Vás zajímat:

Elizabeth Bowes-Lyon: Žena, které se bál i samotný Hitler

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Mildred Harnack

Allthatsinteresting.com: The tragic story of Mildred Harnack, the american teacher beheaded by the nazis during world war II