Co pro vás znamená MDŽ? Je to jen přežitek minulosti, vzpomínka na „smutné” rudé karafiáty a bonboniéru, nebo je to živý svátek, který má svoje místo v kalendáři i dnes? Možná k rozhodnutí pomůže znát jeho více než stoletou historii.
MDŽ (nebo v anglicky mluvících zemích IWD) slavíme 8. března, to je obecně známé. Jeho první ročníky ale pevné datum stanoveno neměly. Úplně první zaznamenaný Den žen se konal 28. února 1909 v New Yorku. Uspořádala jej Socialistická strana Ameriky. O rok později se na Mezinárodní konferenci socialistických žen delegátky na čele s německou marxistkou a aktivistkou Clarou Zetkin rozhodly, že by se Den žen měl slavit pravidelně.
Den žen každý rok!
Už o rok později se konala v Kodani valná hromada Druhé internacionály a její účastnice se domluvily na každoroční organizaci dne, který by měl připomínat ženská práva. Přesné datum ale stanoveno nebylo - a tak se v dalším roce slavil první, již Mezinárodní den žen až 19. března. To už se k Američanům přidali také Rakušané, Dánové, Němci a Švýcaři. V Rakousku-Uhersku se toho dne konaly stovky demonstrací, ženy žádaly volební právo, možnost získat veřejnou funkci a poukazovaly na diskriminaci v práci. Volební právo žen bylo ale ústředním motivem oslav i demonstrací i v dalších státech.
Ženy svrhly cara
Jako datum každoročního Mezinárodního dne žen se 8. březen ustálil až po roce 1917 a zasloužily se o to ženy z petrohradské textilky, které svojí demonstrací v podstatě spustily únorovou revoluci. Jak lze vidět i na úvodní fotografii k článku, demonstrovaly za „chléb a mír”, požadovaly ukončení války a konec carské vlády. A stalo se něco, co snad ani samy organizátorky nečekaly. O pouhý týden později se car Mikuláš II. vzdal trůnu a ruské ženy získaly volební právo.
Proč tedy slavíme MDŽ 8. března, když se demonstrace udála na konci února? Z úplně stejného důvodu, jako se Velká říjnová socialistická revoluce připomíná 7. listopadu. V té době totiž v Rusku platil juliánský kalendář, který byl oproti tomu našemu dnešnímu, gregoriánskému, o několik dní pozadu. Tehdejší 23. únor je tedy dnešní 8. březen. A tak to už zůstalo…
Nová doba
Po úspěchu v Rusku se MDŽ rozšiřoval hlavně v zemích komunistického bloku. Honosně a okázale se dodnes slaví třeba v Číně, kde bylo v roce 1949 vyhlášeno, že mají ženy dostat při této slavnostní příležitosti půl dne (!) volna.
Další velká vlna zájmu o Mezinárodní den žen se zvedla po roce 1967, kdy se začal propagovat jako den boje za rovnoprávnost žen v práci a odměňování, za stejná práva před zákonem, jako mají muži, za prevenci a důsledné trestání násilí na ženách i za další práva, v nichž se ženy cítily a také reálně v mnoha státech i byly oproti mužům znevýhodněny.
Nebezpečí v Íránu
Přestože v roce 1975 oficiálně MDŽ přijala i Organizace spojených národů, stále existují země, kde se ženy o svoje práva musí bít - a to doslova. Například v roce 2007 byly v íránském Teheránu při přípravách shromáždění na podporu ženských práv zmláceny stovky žen i mužů, desítky z nich skončili ve vězení.
Mezinárodní den žen a covid
MDŽ se slaví v mnoha státech světa dodnes, i když mívá různou podobu od demonstrací za práva, kterých se ženám ještě leckde nedostává, až po oslavu ženskosti. V různých státech jsou také s tímto dnem spojeny zvláštnosti. Jestliže ve Francii bývá tradiční květinou, kterou ženy při této příležitosti dostávají, fialka nebo konvalinka, Italky se mohou těšit na krásnou žlutou mimózu.
A jaké téma Mezinárodního dne žen stanovila OSN pro letošní rok? Ani tomuto svátku se nemohla vyhnout pandemie koronaviru, a tak by se oslavy měly konat na téma - Ženy ve vedení: Dosažení rovné budoucnosti ve světě poznačené pandemií COVID-19.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: International Women's Day
Wikipedia.cz: Mezinárodní den žen
Unwomen.org: International Women's Day