V roce 1934 došlo v kanadském Ontariu k pozoruhodnému jevu. Narodila se tam paterčata, z nichž ani jedno během dětství neumřelo. Sestry Dionne se staly celonárodní senzací a fantastickým zdrojem příjmů. Dokázaly prý vydělat až pět set milionů dolarů.
Jenomže vše má své pro a proti. Jedna ze sester si posteskla, že s nimi zacházeli jako s cvičenými opicemi. A toto tvrzení nebylo daleko od pravdy. Aby mohli lidé paterčata pozorovat, byla postavena speciální vitrína, kterou denně navštívily až tři tisíce zvědavců.
Šok u porodu
Yvonne, Annette, Cecile, Emily a Marie se narodily 28. května 1934 na farmě poblíž Corbeil Village v Ontariu. Jejích rodičům se již dříve narodilo pět dětí - tři dívky a dva chlapci. Těhotná Elzire vůbec netušila, že nosí pod srdcem paterčata. Tipovala to maximálně na dvojčata. Předčasný porod (v sedmém měsíci) byl pro ni takový šok, že pár hodin po narození holčiček nereagovala na žádné podněty.
Když se zpráva o tomto zázraku roznesla po sousedech, přišlo pomoct několik žen z okolí. Bylo třeba miminka zahřát. Po pár dnech dorazil i Červený kříž. Ten přivezl inkubátor. Byl to třicet let starý přístroj, který však potřebám rodiny vyhovoval. Nepotřeboval k chodu elektřinu, jenž v domě nebyla zavedena.
Paterčata se stala senzací
Zpráva o paterčatech se stala celonárodní senzací. Málokdo čekal, že děti přežijí. Zajímavé je, že se s nimi od počátku zacházelo jako se skupinou. Lékaři určili jejich celkovou váhu (6,7 kg), místo toho, aby každou holčičku zvážili odděleně. O něco později se o děti začali zajímat organizátoři světové výstavy v Chicagu. Smlouvu umožňující jejich veřejné vystupování pak měla podepsat matka Elzire, ale někdy se uvádí, že otec Oliva Édouard.
Brzy začali svého rozhodnutí litovat, couvnout však již nešlo. Stát určil, že nejsou schopni se o děti postarat. Nejdříve si je vzal Červený kříž, pak kanadské úřady. Již v pěti měsících se dívky přestěhovaly do devítipokojového domu naproti rodinné farmě.
Luxusní vězení pro paterčata Dionne
První roky svého života byla paterčata obklopena nepřetržitou péčí lékaře a sester. Měla vlastní bazén, hřiště a kola. Na první pohled to byl sice ráj, ale opustit ho mohla jen ve vzácných případech. Navíc se musela obejít bez rodičů, ti nebyli v domě vítáni. Šlo vlastně o jakési luxusní vězení. O nelidském zacházení svědčí i to, že když se rozšířily fámy o tom, že mají místo nohou ploutve, domluvilo se rychle focení, kde byla naboso.
Úřady nelenily ani v marketingu. Vyráběly se panenky, ubrousky, pohlednice a podobně. V okolí domu bylo až pět obchodů se suvenýry. Zisky z prodeje měly jít do svěřeneckého fondu, který by mohly dívky využívat po dosažení dospělosti. Avšak přestože v něm prý bylo okolo 500 milionů dolarů, každá z nich dostala 170 000. Jejich rodiče zatím bojovali o navrácení, což se jim podařilo, když bylo dívkám devět.
Rodina je zpět nepřijala
Přestěhovaly se do domu, jenž byl postaven za jejích peníze. Na vřelé přijetí vlastní rodinou však mohly zapomenout. Jednali s nimi jako s otroky, neboť pro ně představovaly jenom zdroj příjmů. Po neustálém bití a sexuálním obtěžování ze strany rodiny se paterčata později odstěhovala.
Psychických problémů se ale nezbavila. Měla problém také rozlišovat bankovky, platit účty a nakupovat. Emily se stala jeptiškou a ve dvaceti zemřela. Marie byla knihovnice, zemřela ve 36 letech na embolii. Další tři sestry se provdaly a staly matkami. Yvonne zemřela v roce 2001, naživu tak zůstala jen Annette a Cecile.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Dionne quintuplets
Ciekawostkihistoryczne.pl: Pięcioraczki z Kanady. Tragiczny los sióstr Dionne