Halucinace liliputánů poprvé zaznamenal v roce 1909 francouzský psychiatr Raoul Leroy, který kolem sebe viděl spoustu barevných a přátelských postav. Všechny měly společné jedno - byly naprosto maličké. Leroy pak své halucinace nazval liliputánské, podle drobných lidí ze slavné knížky Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta.
Raoul Leroy byl zkušený francouzský psychiatr a tahle drobná epizoda ho proto nijak nerozhodila. Popsal své vidiny plné miniaturních postav v novinách a dodnes má alespoň malou zmínku v učebnicích psychiatrie.
Halucinace liliputánů
Člověk, který trpí halucinacemi liliputánů, vidí řadu různých postav. Ty se potulují světem kolem něj a někdy s ním i navazují kontakt. Nejde ovšem o jednoho nebo dva skřítky, můžou jich být tisíce a v některých případech dokonce miliony. Jsou obvykle vysocí 23 centimetrů a tato halucinace může trvat několik sekund, ale také několik desítek let.
„Jde o drobné muže, ženy, děti, trpaslíky a skřítky, často mají nápadné oblečení jako harlekýni, klauni, tanečníci nebo vojáci. A jsou zpravidla vykresleni do nejmenších detailů," říká pro magazín Iflscience.com Jan Dirk Blom, který se věnuje halucinacím liliputánů.
Na rozdíl od Leroye nemá Blom s úkazem osobní zkušenost, ale prošel všechny studie, které byly na toto téma publikovány. Za posledních 100 let bylo zaznamenáno 226 případů. A i když zejména starší záznamy nejsou moc spolehlivé, Blomovi se povedlo odhadnout, že halucinace liliputánů postihují přibližně 30-80 psychiatrických pacientů z 10 000. Jde proto o mimořádně vzácný úkaz.
Nebezpečné halucinace liliputánů
Miniaturní človíčkové se nejčastěji objevují u pacientů s poruchou schizofrenního spektra, nebo alkoholiků, respektive lidí trpícím deliriem tremens. Mluví se také o tom, že je způsobuje užití kokainu.
Přestože jsou halucinace liliputánů plné malých a dobrosrdečných postav, nejsou tak neškodné, jak si myslel jejich objevitel Raoul Leroy. Až 18 % pacientů se z těchto halucinací nepovedlo vyléčit, a 8 % lidí zemřelo po jejich propuknutí.
Je pravděpodobné, že halucinace liliputánů jako takové přímo nezpůsobily úmrtí, ale mohly k němu významně přispět zhoršením zdravotního stavu postiženého. A co víc, když Jan Dirk Blom prošel všechny existující záznamy, zjistil, že téměř polovina halucinací liliputánů vyvolává u postižených děsivé pocity. Vidět kolem sebe skřítky tedy není taková zábava, jak by se mohlo zdát.
Zdroje informací:
Iflscience.com: The Rare Disorder That Makes You Hallucinate Millions Of Tiny Dwarves, Clowns And Gnomes