Ve středověku byla spousta povolání, které nechtěl prakticky nikdo vykonávat. Na prvním místě byl samozřejmě kat, pak krysař a také člověk, který se staral o čištění stok a odpadů. Byl tady ale rovněž takzvaný pojídač hříchů, což byla největší „lahůdka” ze všech.
Ač je pojídač hříchů osobou, nad kterou se vznáší temná aura, tato praktika má zřejmě původ v křesťanství. Nikdy však nebyla oficiálně schválena církví. O tyto služby byl největší zájem v Anglii a ve Skotsku, i když s různými obměnami se pojídači objevovali v mnoha dalších kulturách.
Pojídači hříchů žili na okraji společnosti
Přestože byly jejich služby velmi žádané, žili pojídači na okraji společnosti. K tomu je vlastně předurčoval i způsob, jakým nebožtíka, který se před smrtí nestačil vyzpovídat, zbavili jeho hříchů. Jednoduše místo talíře použili jeho tělo. Věřilo se totiž, že vše špatné, co během svého života daný člověk udělal, se absorbuje do jídla, hlavně chleba.
Pojídač hříchů jej tak konzumací pokrmu všeho zbavil. Křesťané se totiž děsili toho, že by jinak skončili v očistci. O osobách vykonávajících toto povolání ve středověku moc nevíme, zato se dochovaly záznamy ze sedmnáctého a osmnáctého století, kdy se tato služba stala na krátký čas opět žádanou.
Mezi pojídače hříchů patřila i zvířata
Izraelité měli také své pojídače hříchů, nebyl to ovšem člověk, ale zvíře. V Bibli se tak můžeme dočíst, že pro tyto účely posloužil kozel. „Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla, pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země.” Nemusíte pátrat v paměti, je to 3. kniha Mojžíšova, kapitola 16, verš 21-22.
Spekulovalo se také o tom, že pojídání hříchů může souviset s pohanskými zvyky, anebo běžnou praxí šlechty, která dávala chudým lidem almužny výměnou za to, že se budou modlit za jejich mrtvé. To se nakonec mohlo přetvořit v ono pojídání. Tato domněnka nebyla ale zatím potvrzena. Pojídači byli společností zavrhováni. Po vykonání nezbytného úkonu je lidé vyhnali ze svých domovů. Věřilo se totiž, že pohled do očí této osoby by značil prokletí.
Poslední pojídač hříchů
Posledním známým pojídačem hříchů byl Angličan Richard Munslow, který zemřel na počátku dvacátého století. V roce 2010 se ve veřejné sbírce vybralo tisíc liber, díky kterým mohl být obnoven jeho hrob. Reverend Norman Morris z vesnice Shropshire chtěl tímto aktem zajistit nebožtíkovi jednou provždy místo v britské historii.
Zdroje informací:
Historyofyesterday.com: Medieval Sin-Eaters
Wikipedia.org: Sin-eater