Na počátku července roku 1997 postihla Moravu a Slezsko nejničivější povodeň za posledních sto let. Následná bilance byla děsivá - desetitisíce zdemolovaných domů a desítky obětí. Proč byly škody tak vysoké a co "díky" této katastrofě v Česku vzniklo?
Neobvykle velké povodně způsobily intenzivní a dlouhotrvající srážky na moravsko-slezském pomezí. Kromě ČR bylo zasaženo i Polsko a Slovensko. Celkové škody byly u nás vyčísleny na více než 60 miliard korun.
Až pětisetletá voda
Příčinou vydatného deště byla tlaková níže, která se nad Moravu, Slezsko a Polsko posouvala směrem od severu Itálie. Během kritických dnů (4. až 8. července 1997) spadlo v povodí Odry a Moravy takové množství srážek, které odpovídalo polovině ročního úhrnu. Nejhůře na tom byla Lysá hora, kde za jeden den napadlo až 234 mm vody. Praděd se také mohl "pyšnit" vysokým číslem, ale v tomto případě to bylo 661 mm za celý měsíc.
A vlastně v tom tkvěl celý problém. Horská půda nebyla schopna absorbovat takové množství vody. Morava, Odra a jejich přítoky se tak velmi rychle rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody. Není tak divu, že povodeň zasáhla třetinu území Moravy a Slezska.
Včasné varování chybělo
Záplavy tehdy prokázaly jednu věc. Česko nebylo na takovou katastrofu vůbec připraveno. Třeba ve školce v Opavě uvízlo pět dětí s učitelkou. Když jim přijeli na pomoc hasiči, bylo velmi obtížné dát vědět jejich rodičům, co se stalo. Podobný problém řešili lidé v Hranicích na Moravě. Proč je nikdo z Povodí nevaroval, že se na ně řítí obrovská voda?
Problém byl v tom, že selhal přístroj měřící hladinu řeky Bečvy. Ale i na místech, kde se vedení měst včas dozvědělo o blížícím se nebezpečí, nebylo možné o tom informovat všechny obyvatele. Zvuk z amplionů pouličního rozhlasu se nedostal do odlehlých částí měst či vesnic. Na mnoha místech nefungovaly ani telefonní linky. Lidé se tak mohli spolehnout jen na televizní zpravodajství.
Zkoušky sirén
Jakmile voda z povodně opadla, začali zákonodárci přemýšlet, co by se dalo do budoucna vylepšit. A tak vznikly zákony definující systém včasného varování. Důležité informace se tak dostanou k ČHMÚ, hydrometeorologické službě Armády ČR a hasičským sborům.
Kromě toho se pořádají měsíční zkoušky sirén. Spolu s hlasovou výstrahou je možné varovat s dostatečným předstihem velké procento obyvatel. Každý by pak ale měl dbát pokynů a doporučení, které uslyší. Jednat na vlastní pěst se v těchto případech důrazně nedoporučuje. Častokrát to pak může skončit smrtí.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Povodně na Moravě a Odře
Čt24.českátelevize.cz: Povodně roku 1997 byly tak tragické i proto, že lidé nevěděli o hrozbě. Přispěly ke vzniku výstražného systému