Český spisovatel a publicista, politik a velký odpůrce nacismu. Za války byl členem protinacistického odboje a po obnovení Československa vstoupil do Československé strany národně socialistické, kde plnil významnou funkci.
Český spisovatel, publicista, politik a účastník protinacistického odboje byl dokonce zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a v roce 1950 odsouzen na doživotí. Nakonec byl roku 1962 podmínečně propuštěn.
První světová válka
Jiří začal studovat práva na univerzitě, ale kvůli první světové válce musel studia přerušit a narukovat. Po konci války se do školy vrátil. Když ukončil studia, oženil se. S manželkou Luisou měl dcery Jitku a Šárku a syna Neklana.
Začátek podnikání
Jako první předpověděl příchod hospodářské krize do Československa. Od roku 1926 spolupracoval s Peroutkovou revue Přítomnost a přispíval do rubrik Lidových novin. Od roku 1930 začal psát do redakce Českého slova. O sedm let později se stal generálním tajemníkem ČKD a krátce před nacistickou okupací založil svou vlastní firmu na kuchyňské zařízení.
Odbojář
Od začátku bojoval proti nacismu. Byl členem protinacistického odboje a působil v Politickém ústředí a Ústředním vedení domácího odboje.
Politická šestka
Po válce, konkrétně roku 1948, byl vyloučen ze Svazu spisovatelů. Začal se tedy ilegálně spolupodílet na národně sociálním programu. Jeho kolegové z "politické šestky", jak se říkalo Miladě Horákové, Josefu Nestávalovi, Josefu Čuperovi, Františku Račanskému, Františku Dlouhému a Karlovi Šobrovi, ho však neschválili.
Zatčení a odsouzení
Roku 1949 byl Hejda zapojen do procesu s Miladou Horákovou a zatčen. Bylo využito jeho celoživotního odporu proti znárodňování a statusu podnikatele. 31. května byl soudem na Pankráci odsouzen na doživotí. Vlastně to bylo za odměnu, původně pro něj totiž byl připraven trest smrti. Vězněn byl na Pankráci, Mírově i v Leopoldově a Valdicích.
Žádosti o propuštění
Jeho manželka několikrát žádala soud o Hejdovo propuštění, prezidenta o milost pro manžela, ale žádosti byly vždy zamítnuty. Nakonec byl z vězení podmínečně propuštěn až roku 1962.
Umělecká tvorba
Po návratu napsal román Útěk, který byl v době normalizace stažen z prodeje. Dále napsal autobiografii Žil jsem zbytečně, která však vyšla až po revoluci. Statečný odbojář zemřel 25. dubna 1985 v Praze.