První člověk na Měsíci Neil Armstrong: Hrozilo, že se nevrátí. Pro tento případ byla připravena speciální prezidentská řeč a bohoslužba

Americký prezident Kennedy tak sice dodržel slib, který dal svému lidu (jehož splnění se však kvůli atentátu nedožil), ohledně přistání na Měsíci. Úspěch vesmírného programu Apollo byl ale doslova vykoupen krví.

Mohlo by Vás zajímat:

První kosmonautka Valentina Těreškovová: Příběh ženy, která sama v roce 1963 vzlétla do vesmíru a přistála hned dvakrát

Smrt posádky během cvičného startu

V roce 1967 mělo dojít k prvnímu pilotovanému letu k oběžné dráze Měsíce. Projekt dostal název Apollo 1. Při cvičném startu ale raketu pohltil ničivý požár, který se stal smrtící pastí pro celou posádku. Nepřežil ani jeden ze tří astronautů. Byl to obrovský malér. Neštěstí nešlo utajit, takže se o něm dozvěděla celá země.

Nikdo ale nechápal, jak k tomu mohlo dojít. V jednu chvíli to pak vypadalo, že bude celý projekt Apollo uložen k ledu. Raketoplán byl totiž v mnoha aspektech nebezpečný. Jeho konstruktéři kupříkladu zapomněli udělat snadný nouzový východ. Byl tak složitý, že Rogerovi Bruceovi Chaffeemu, který byl členem "testovací" skupiny, nezbylo nic jiného, než křičet do mikrofonu: "Máme tady veliký požár. Dostaňte nás odsud."

Mohlo by Vás zajímat:

Muž, který spadl z vesmíru: Tragická smrt kosmonauta Vladimira Komarova

Přistání na Měsíci

"Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo." Přesně tato slova pronesl Neil Armstrong, když 21. července 1969 ve 2:56 stanul jako první člověk na povrchu Měsíce, a to v oblasti Moře klidu. Téměř ihned vyfotil modul a začal sbírat vzorky. V šestinové přitažlivosti se mu pohybovalo celkem dobře. Bylo jednoduché kráčet i udělat skok dopředu.

Při vztyčení americké vlajky pomáhal Armstrongovi druhý člen posádky, Edwin Buzz Aldrin. Půda byla zváštně hladká a tvrdá. Žerď tak zarazili do hloubky dvaceti centimetrů. Po zasalutování se jim ozval prezident Nixon, který je za jejich odhodlání a výdrž patřičně pochválil. Po oficialitách ale přišla znovu na řadu práce. Tedy zejména pokračování ve sběru vzorků.

Mohlo by Vás zajímat:

Příliš velký skafandr: Kosmonaut Alexej Leonov se po procházce vesmírem nevešel zpátky do rakety

Počítalo se s nejhorším

Při návratu do modulu Aldrin omylem poškodil jistič spouštěče hlavního motoru, jenž byl nepostradatelný pro úspěšný start z Měsíce. Prezident Nixon měl pro takový případ, kdyby astronauti na Měsíci zůstali uvězněni, připravený speciální projev (slyšeli by ho i Armstrong s Aldrinem). Také by se kontaktovali jejich manželky, které by se mohly s nimi rozloučit. Následovala by bohoslužba. Naštěstí vše dobře dopadlo a problém byl vyřešen.

Na povrchu Měsíce strávili celkem 21 a půl hodiny. Domů se dostali po 68 hodinách. Astronauti přistáli ve velitelském modulu na hladině Tichého oceánu. Vyzvedli je potápěči v ochranných oděvech, které si museli nasadit i kosmonauti. Panovaly obavy ze zavlečení mimozemského života. Vyzvednuta byla i kosmická loď s cennými vzorky, natočenými filmy a pásky s daty. Poté byli astronauti dopraveni do lunární laboratoře, kde museli do 10. srpna žít v karanténě. Na závěr je vhodné úvést odpověď Armstronga na to, proč se rozhodl vydat na Měsíc: "Dějiny jsou sledem náhodných událostí a nepředvídatelných rozhodnutí."

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Apollo 11

Speciálynovinky.cz: Apollo 11 - Start, let, přistání a návrat

Deník.cz: Vyšleme člověka na Měsíc, slíbil Kennedy. Za programem se skrývala i děsivá smrt

Galerie Přistání na Měsíci: Ambiciózní projekt, který stál miliardy dolarů

+ 8 fotek + 9 fotek