Tohle je nejstarší selfie na světě: Pochází z roku 1839, název ale vymyslel až o moc později opilý Australan

Robert Cornelius pořídil první selfie v historii. Psal se rok 1839 a určitě netušil, jak běžná bude taková metoda fotografování v budoucnosti
Zdroj: Wikimedia Commons/Public domain
Selfie si v minulosti lidé pořizovali hlavně před zrcadlem. To je ostatně běžné i dnes. Rozvoj takových fotografií přišel na počátku 20. století s menšími a snadno přenosnými fotoaparáty.Ruská velkokněžna třináctiletá Anastázie Nikolajevna si také pořídila klasické selfie. Fotografii pak poslala svému příteli. Její život bohužel ale skončil velmi brzy rukou bolševiků...Za první světové války si pořídil selfie pilot vojenského letadla. Dokázal to díky fotoaparátu připevněnému na vzpěře křídla.Selfie si dnes dokáže pořídit opravdu každý. Na obrázku je makak chocholatý, který využil fotoaparát Davida Slatera. Zajímavé je, že pak se dlouho vedl spor o autorství fotky...+ 3 fotky+ 4 fotky

Pořídit selfie mobilním telefonem nezabere ani vteřinu, a i proto jimi dnes třeba sociální sítě doslova přetékají. Jak to ale vypadalo v dobách, kdy samotné focení bylo ještě v plenkách?

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 18. 02. 2021 13:00

Fotografování sebe sama se stalo takovým fenoménem, že se jeho příznivci i odpůrci někdy dostávají do poměrně vyhrocených diskuzí. Určitě to ale není nic nového. O pořízení autoportrétu se snažili fotografové už před mnoha a mnoha lety.

Průkopník selfie

Za první dochované selfie můžeme považovat už daguerrotypii, kterou v roce 1839, patrně v říjnu, pořídil americký průkopník fotografie Robert Cornelius. Nemůžeme si ale představovat, že nasadil fotoaparát na selfie tyč a pořídil snímek. Zaprvé se tomu ještě říkalo autoportrét a pak jeho expozice trvala, jak bylo tehdy normální, poměrně dlouho. A tak pořízení selfie probíhalo poměrně zajímavě…

Minutu před objektivem

Robert Cornelius nejprve musel důkladně ustavit fotoaparát, připravit si pozadí pro vlastní snímek a pak už se mohlo jít na věc. Fotograf a fotografovaná osoba v jednom zvládnul za dobu, nutnou k pořízení snímku, sejmout kryt z objektivu, ustavit se na místo, minutu i déle zde postát a pak objektiv znovu zakrýt. Na zadní stranu snímku si později poznamenal, že šlo o jeho první fotografii, která byla pořízena. O tom, jak slavnou fotku toho dne udělal, svědčí i skutečnost, že si její kopii můžeme dodnes prohlédnout na Corneliově hrobě ve Philadelphii.

Menší fotoaparát – větší možnosti

Větší rozšíření selfie nastalo na počátku dvacátého století, kdy se už objevily první menší a snadno přenosné fotoaparáty. Lidé se poměrně často (vlastně stejně jako dnes) fotografovali před zrcadlem. Fotoaparát položili například na stůl nebo jinou pevnou podložku, protože doba potřebná k pořízení snímku pořád ještě nebyla dost krátká na to, aby jej fotograf udržel nehnutě.

Selfie nešťastné velkokněžny

Jednou z prvních dívek, která si pořídila svůj vlastní fotografický autoportrét, byla tehdy třináctiletá ruská velkovévodkyně Anastasia Nikolaevna. Ke svému snímku připsala poznámku, že se jí u toho třásly ruce. Psal se rok 1914 a ona nemohla tušit, že má před sebou již jen poslední čtyři roky života, než ji spolu s rodiči a dalšími sourozenci krutě zabijí bolševici. Ti vpadli do jejich sídla v noci ze 16. na 17. července 1918 a neušetřili dospělé, ale ani děti. 

Polaroidy v sedmdesátkách

Poměrně značnou popularitu si pak selfie získalo s příchodem takzvaných polaroidů, tedy fotoaparátů, které ihned na místě „tiskly” snímky na zvláštní fotografický papír. To bylo v sedmdesátých letech minulého století – a pak samozřejmě přišel digitální věk a s ním i fotoaparáty, a dokonce telefony, které k pořízení takového snímku přímo vybízejí a jsou k tomu uzpůsobeny. Proč tedy takové možnosti nevyužívat?

Šílení Japonci

Doslova šílenstvím se stalo pořizování selfie v Japonsku, kde z něj mladí lidé vytvořili doslova životní styl a součást kultury. Velkou roli přitom hraje možnost upravovat snímky, dokreslovat – zkrátka zkrášlovat až do okamžiku, kdy si fotografovaný člověk už není ani příliš podobný. Ale i to je součást tohoto trendu.

Starý vynález, ale nové slovo

Zajímavé je, že pojmenování selfie, jakkoliv je samotný fotografický autoportrét poměrně starý, začalo být používáno až v září 2002 a jeho autorem je Australan Nathan Hope vystupující na internetu pod přezdívkou Hopey. Řadí se do vlny slangových pojmů, které v australské angličtině vznikaly použitím přípony -ie. Šlo třeba o barbecue, respektive roztomilejší barbie.

Hopey jako selfie označil snímek, na němž dokumentuje úraz, jenž se mu stal v opilosti. Padl jednoduše řečeno na pusu a rozrazil si ret. Ke kvalitě fotky připsal omluvu: „Omlouvám se za zaostření, bylo to selfie…” A slovo, které dnes většina z nás běžně používá nebo alespoň zná, bylo na světě.

Zdroj náhledové fotografie:

Wikimedia Commons/RobertCornelius, Public domain - k užití dle Creative Commons

Zdroje informaci:

Wikipedia.cz: Selfie

Wikipedia.org: Selfie

Wikipedia.org: Anastasia Nikolaevna

Jak obléknout velká prsa, abyste nevypadala vulgárně? Stylistka prozrazuje tipy na materiály, střihy i kouzlo vertikální linie

Jak obléknout velká prsa, abyste nevypadala vulgárně? Stylistka prozrazuje tipy na materiály, střihy i kouzlo vertikální linie

Související články

Další články