Krása baletní tanečnice Cléo de Mérode nenechala nikoho chladným. Muži jí doslova padali k nohám. Cléo neodolal ani belgický král Leopold II., který se v roce 1895 přišel podívat na její vystoupení. Od té doby mělo mezi nimi vzniknout jakési pouto, jenž je dodnes předmětem rozhovorů pařížské smetánky.
Poprvé se na jeviště opery postavila v sedmi letech a talent jí okamžitě zajistil vstup do taneční školy. V devatenácti se Cléo stala mezinárodní celebritou. Díky půvabu z ní byla i prvotřídní modelka. Pohlednice s jejími fotografiemi se rychle rozšířily po celé Francii. Jenomže s úspěchem přichází i závist okolí...
Osudové setkání s Leopoldem II.
Ti dva se seznámili 28. září 1895. Leopold II. se přišel podívat do pařížské opery na Verdiho Aidu, jejíž hlavní hvězdou byla mladá tanečnice Cléo de Mérode. Její krása mu ihned učarovala. Po představení se šel přivítat s umělci, od nichž se dozvěděl, že příjmení krásné baletky zní de Mérode, což byl starý šlechtický rod původem z Belgie.
Ušlechtilá a pohledná? Co víc si přát. Leopoldovu nabídku na přestěhování do Bruselu a místo v taneční skupině La Monnaie však odmítla. Přesto si její závistivé kolegyně neodpustily jízlivé poznámky. Kvůli nim se zrodila fáma o velké lásce mezi tanečnicí a králem, což si nenechal ujít bulvární tisk, jenž vytvořil na jejich účet nejednu posměšnou karikaturu.
Cléo de Mérode a pomluvy
Král Leopold II. byl známý tím, že svou ženu bezostyšně podváděl s různými prostitutkami. Na Cléo tak začala společnost pohlížet jako na společnici bohatých mužů. Belgický monarcha totiž nebyl jediným vlivným mužem, se kterým se stýkala. Cléo to ale velmi pobouřilo. Byla přece aristokratka a ne nějaká kurtizána. Popírala také, že by k Leopoldovi něco cítila, byl jí odpudivý.
Mohla si to dovolit. Nebyla jen schopnou tanečnicí a modelkou. Vydělávala také na marketingu. Dokonce bylo po ní pojmenováno i dámské spodní prádlo. Finanční nezávislost tak Cléo zbavila toho, aby za život v luxusu musela platit vlastním tělem. A pomluvy si nenechala líbit ani na stará kolena.
Pět milionů franků od Simone de Beauvoir
Nejen na svou dobu ohromnou sumu pět milionů franků požadovala Cléo v roce 1950, to jí bylo pětasedmdesát, po spisovatelce Simone de Beauvoir, jenž ji ve své knize Druhé pohlaví označila za lehkou děvu z lepší společnosti. Soudní spor sice vyhrála, ale domohla se jen odstranění inkriminované pasáže z knihy, na tučné odškodné mohla zapomenout.
Cléo de Mérode zemřela v roce 1966 ve věku 91 let. Nikdy se nevdala, neměla rovněž žádné děti. Novináři se jí snažili přišít spoustu partnerů - amerického milionáře, polského šlechtice či francouzského zbohatlíka. Ona ale milovala pouze dva muže. Ten první však zemřel na tyfus, druhý ji opustil kvůli jiné ženě. Možná tak i v jejím případě platilo, že úspěch jde často ruku v ruce se samotou...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Cléo de Mérode