Saddáma Husajna potkal podobný osud jako Muammara Kaddáfího. Oba se těsně před koncem schovávali na těch nejméně pravděpodobných místech, nuzných v porovnání s jejich paláci, a oba také přišli o život. Saddám měl ale ještě jednoho kostlivce ve skříni, a to sice svého syna Udaje, který ho v mnoha věcech předčil. V negativním slova smyslu.
Saddám Husajn byl iráckým prezidentem v letech 1979–2003. K moci se dostal při převratu, za kterým stála politická partaj Baas. Ač byl zprvu jen místopředsedou revolučního hnutí, velel početnému sboru bezpečnostních složek. Postupně se z něj stal druhý muž Iráku. Rezignace dosavadního prezidenta tak byla spíše jen formální záležitostí.
Pronásledoval každého
Bylo by nasnadě říci, že Husajn zřejmě pronásledoval své politické oponenty, pravda však byla úplně jiná. V bezpečí nebyli ani sportovci. Ti, kteří nepodali výkon v souladu s požadavky režimu, byli ostříhání dohola, zavěšeni hlavou dolů a bičováni přes chodidla.
Jindy byli zase zasypáni až po krk do horkého písku, načež jim uřízli uši. Pokud šlo o fotbalisty, ti byli nuceni kopat do betonového míče. Když zatoužil Saddám po ženské společnosti, nechal si přivést mladé zpěvačky, které donutil vypít litr alkoholu smíchaného s drogami. Pak je zneužil. Husajn se mučení rád sám účastnil. Na politické vězně měl připravený zvláště krutý osud. Ponořil je do vany s kyselinou.
Syn horší než otec
Saddámův syn potřeboval pevnou ruku, jenomže to by nesměl být synem diktátora. Vždyť i ve škole mu dávali lepší známky, jen aby neřekl nic otci. Udaj ztratil veškeré zábrany poté, co se jeho otec rozešel s matkou, ke které byl velmi citově připoután.
Z pouhé nudy začal unášet panny a znásilňovat je. A v roce 1988 obvinil na oslavě narozenin manželky prezidenta Mubaraka osobního strážce Husajna z toho, že kvůli němu jeho otec opustil manželku, neboť ho seznámil s jinou ženou. Nebohého muže na místě zbil a zastřelil. Saddámovi v té chvíli ruply nervy a nechal zničit všechna synova luxusní auta. Pak ho poslal do Švýcarska, aby se tam naučil správnému chování, země ho však záhy vykázala zpět. Po návratu z ciziny se se svým otcem usmířil.
Ukrýval se v díře
Na konec iráckého diktátora čekala všechna světová média. Ukrýval se v díře v zemi poblíž svého rodného města Tikrit. Bývalého prezidenta z ní vytáhl muž irácko-amerického původu, který tehdy pracoval jako armádní tlumočník.
O osudu Husajna rozhodoval zvláštní irácký tribunál, který ho obvinil z válečných zločinů a genocidy. Dle světových organizací pro lidská práva mělo jít o vykonstruovaný proces, který měl především zapůsobit na irácký lid. Přestože Saddám protestoval, byl mu vyměřen trest smrti. 30. prosince 2006 byl v Bagdádu oběšen a po jeho smrti vypukly v zemi bouřlivé oslavy.
Zdroj textu: Saddám Husajn: wikipedia, Saddám Husajn: dotyk.cz