Každý diktátor má svého nejvěrnějšího poskoka, který se neptá a jen koná. Josifu Vissarionoviči Stalinovi sloužil v tomto ohledu Lavrentij Berija. Šéf NKVD, známý též jako „přízrak z Gruzie“ či „architekt strachu“, neváhal pro svého nadřízeného špehovat, vytvářet falešná obvinění i vraždit.
Lavrentij Pavlovič Berija byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti. Během druhé světové války také vykonával post vedoucího NKVD a lidového komisariátu vnitra. Po Stalinově smrti začal usilovat o moc a svou minulost zavrhl. Jeho intriky ale skončily zatčením a rozsudkem smrti.
Poprava 10 000 lidí
Jeho vraždění započalo po vstupu do ázerbájdžánské mimořádné komise, takzvané Čeky. Jeho odhodlání být za každou cenu užitečný jej vyneslo až na post nejspolehlivějšího a nejvýkonnějšího terénního pracovníka. Za to ho jeho nadřízení odměnili funkcí šéfa operačního oddělení. Záhy poté jej přesunuli do Gruzie, kde měl za úkol potlačit protibolševické povstání. Aby tomu zamezil, nechal pro výstrahu popravit deset tisíc lidí.
Tento hrůzný akt šokoval i samotného Stalina. Povstání bylo koneckonců vyvoláno právě brutalitou Čeky a policie. Diktátor tak za Berijou poslal Grigorije Konstantinoviče Ordžonikidze, který byl jeho blízkým spolupracovníkem. Možná si myslel, že celou záležitost vyšetří zcela nezaujatě. Ten měl ale z Beriji takový strach, že mu nic neřekl. A Stalinovi řekl, že je vše v naprostém pořádku.
Neomezený tyran
V roce 1926 se postavil do čela OGPU (Sjednocené státní politické správy), ze které se později stala nechvalně proslulá NKVD. Jeho brutalita byla známá po celém Sovětském svazu. Byl mistrem intrik a podvodů. Na všechny potenciální nepřátele vedl „kompromitující“ spisy. Buď byl poté daný funkcionář odstraněn, anebo jej Berija vydíral a ovládal ku svému osobnímu prospěchu.
Po nějaké době se stal neomezeným vládcem celé Gruzie. Jeho nadřízení se ho báli, protože dobře věděli, že má pro něho Stalin slabost. Na popraviště tak mohl poslat prakticky kohokoli. V období Velké čistky, ve které sehrál roli hlavního vykonavatele, začali nepřátelé režimu „umírat na infarkty, nehody či sebevraždy“. Někteří historikové uvedli, že určité oběti byly popraveny čistě kvůli jeho osobním důvodům. Popravy si prý velmi užíval.
Kam vítr, tam plášť
Ne nadarmo řekl Stalin o Berijovi, že je to takový jejich Himmler. Jejich osudy byly podobné. V roce 1938 se stal šéfem NKVD, a to poté, co nechal popravit bývalého vedoucího Ježova. O dva roky později zorganizoval nechvalně proslulý Katyňský masakr. Zemřelo přes 22 000 lidí, zejména důstojníci a polská inteligence.
Po Stalinově smrti usiloval o absolutní moc. Radikálně změnil svůj postoj a začal mrtvého diktátora odsuzovat. Dokonce byl ochotný povolit soukromé podnikání. Ostatní vysocí političtí činitelé si však byli dobře vědomi toho, co by se dělo, kdyby se do čela SSSR postavil právě Berija. Na kolena jej nakonec srazil Chruščov, který jej také odsoudil k trestu smrti za skutečné a paradoxně i smyšlené zločiny. Byl popraven svou nejoblíbenější metodou: zastřelením. A to den před Štědrým dnem roku 1953.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Lavrentij Pavlovič Berija
Česká televize: Lavrentij Pavlovič Berija