Ve viktoriánské Anglii mohly svobodné matky zaplatit jiným lidem za to, aby se postarali o jejich děti, a to do té doby, než se samy dokázaly zajistit. Buď se jim pak začalo dařit a potomka si vzaly zpátky, anebo putoval do dětského domova. Avšak ty děti, které si vzala na starost Amelia Dyer, měly smůlu. Tohle byla pro ně konečná.
Amelia Dyer zprvu působila zcela normálně. Ukončila školu a až do roku 1848 se starala o svou duševně nemocnou matku. Ve volných chvílích utíkala do světa literatury a poezie. Po matčině smrti ztratila kontakt se skoro všemi členy své početné rodiny. Aby nezůstala sama, vzala si o 35 let staršího George Thomase. Po jeho smrti se ale situace opakovala. Zůstala sama, a navíc s novorozenětem. Jeden syn jí už zemřel. Teď se musela postarat o tu nejdůležitější věc - příjem.
Rozjezd vraždeného byznysu
Amelia nelenila a podala si do novin inzerát, kde se označila za vdanou a úctyhodnou ženu, která je ochotna poskytnou potřebným dětem bezpečí a milující domov. Za tučnou jednorázovou úplatu samozřejmě. Jenomže co pak? Kdyby si děti skutečně nechala, musela by jim kupovat jídlo, šaty a pečovat o ně. Raději se jich tak hned zbavila.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jako vražedná zbraň jí posloužil roztok z opia, jenž se obyčejně používal k utišení plačících kojenců. Stačilo jen pár kapek navíc. Přivolaný lékař pak už mohl pouze konstatovat smrt a začít utěšovat plačící postarší dámu, která byla z této „tragédie” v naprostém šoku. V roce 1879 pojal jeden doktor podezření, že přeci není normální, aby jí umíralo tolik dětí. Vše raději oznámil úřadům. Ty Amelii poslali kvůli zanedbání péče na půl roku do pracovního tábora. Jenže si z toho nevzala žádné ponaučení. Po propuštění pokračovala dál. A pokud náhodou narazila na matku, nebo pár, který chtěl své dítě po čase zpět, jednoduše jim podstrčila jiné...
Vražda stokrát jinak
Amelia nebyla hloupá a dobře věděla, že musí vychytat i ty sebemenší chyby. Tělíček novorozenců se začala zbavovat sama, už k úmrtí nepřivolávala lékaře. Buď je zabalila do látky a pohřbila, nebo vhodila do řeky, či schovala na jiné místo v okolí. Také již nepoužívala jen smrtící roztok, volila i jiné způsoby zabití.
Nezapomněla ani na úřady. Jakmile cítila, že jsou jí na stopě, předstírala zhroucení a nechala se zapsat do léčebny pro duševně choré kvůli „sebevražedným” myšlenkám. Pak se stačilo přestěhovat do nového města a podnikání mohlo opět začít vzkvétat. A pravidelně také měnila identitu.
400 obětí Amelie Dyer
Předpokládá se, že Amelia Dyer zabila během svého třicetiletého řádění až čtyři stovky dětí. V roce 1896 se však dopustila chyby, která k ní konečně dovedla kriminalisty. V březnu vylovil rybář z Temže cestovní tašku, v níž bylo tělo malé holčičky. To vražedkyně zabalila do balícího papíru, který měl v rohu vybledlými písmeny napsáno paní Thomasová. Kromě jména tam byla i adresa, jenž policisty dovedla přímo k Amelii.
Bohužel jí zatím nemohli nic dokázat, a tak se rozhodli nastražit past. Volavku jim udělala jedna mladá žena, která si do novin podala inzerát, že hledá pro své dítě domov. Amelia Dyer na to samozřejmě odpověděla a dorazila na schůzku, kde již čekala policejní záloha. Vyšetřovatelé poté vtrhli do jejího domu, kde našli telegramy o opatřeních k adopci, reklamy a dopisy matek, které se ptaly na to, jak se daří jejích dětem.
Amelia Dyer one of the most prolific serial-killers in history: a thread pic.twitter.com/zhQHV0QLES
— true crime threads 🔎 (@truecrimett) November 12, 2018
U soudu se Amelia přiznala pouze k jedné vraždě, přestože kriminalisté našli v Temži dalších šest těl. Prohlásila se za šílenou, což hodlala doložit dokumenty o hospitalizaci v léčebně. Soud to ale neuznal. Ba naopak, považoval to za vědomé vyhýbání se trestnímu stíhání. Vinnou ji uznal za necelých pět minut a odsoudil k trestu smrti oběšením. Poprava proběhla 10. června 1896.
Zdroje informací:
Allthatsinteresting.com: How Amelia Dyer Killed Hundreds Of Babies And Became One Of History’s Worst Serial Killers