V 19. a 20. století byly některé léčebné postupy přinejmenším podivné. Lékařka s varovným jménem Linda Hazzard třeba ráda předepisovala 40 dní trvající půst a vydatné klystýry. A to prakticky na všechny nemoci.
Linda Hazzard byla zastánkyní alternativní medicíny. Na tom by nemuselo být nic špatného. Jenže její léčební postupy připravily o život nejméně patnáct lidí. A bodejť by ne, když její know-how bylo obyčejné hladovění.
Léčba hladem
Linda Laura Hazzard se narodila v Carveru v Minnesotě 18. prosince 1867. Přestože o sobě prohlašovala, že je lékařka, žádné vzdělání v této oblasti neměla. Povolení k výkonu tohoto zaměstnání získala díky mezeře v zákoně, kdy mohli vyznavači alternativní medicíny začít pracovat bez diplomu.
A to byla doslova smrtící chyba. Linda Hazzard se rozhodla, že bude své pacienty léčit hladem. Prý tuto metodu studovala u jejího průkopníka Edwarda H. Deweyho. Ten doporučoval nesnídat. Konzumovat se mohla pouze dvě jídla denně. Všechny problémy měly vznikat z nadměrné konzumace. Dlouhý půst měl zase vyléčit třeba šílenství a další duševní potíže. Tyto praktiky byly mezi lidmi oblíbené, lékaři je ale považovali za holý nesmysl. Pokud se půst nekontroluje, důsledkem může být únava, bolesti hlavy a potíže s koncentrací. V krajném případě může skončit smrtí.
Lékařka přes hlad
O výhodách půstu byla skálopevně přesvědčená i Linda Hazzard. Mezi prvními léčila Gertrude Young, která hledala lék na ochrnutou levou paži a nohu. Hazzard jí namluvila, že následky mrtvice vyléčí čtyřicetidenní půst. Gertrude mohla konzumovat pouze rajčatovou a pomerančovou šťávu. Měsíc po začátku brutální kůry se začala třást, potit a zvracet hustou, tmavou látku.
Hazzard nařídila, aby se v jejím bytě otevřela okna a dovnitř byl vpuštěn čerstvý vzduch. Jenomže venku silně mrzlo. Gertrude bylo kvůli podchlazení ještě víc špatně. Její kamarádka tak raději zavolala normálního lékaře. Ten okamžitě nařídil konec půstu a pacientka měla nasadit vývar a měkká jídla. Jenže už bylo pozdě. Linda Hazzard pokračovala dál, i přes smrt Gertrude. Trestně stíhána nebyla. Její pacientka byla svéprávná, tudíž mohla léčbu kdykoli oficiálně odmítnout...
Smrtící klystýry
Ač již bylo jasné, že Hazzard je šarlatánka, podařilo se jí ve státě Washington postavit sanatorium. Pokud začal pacient, kvůli její léčbě, umírat, přesvědčila ho, aby na ni přepsal svůj majetek. Mezi její klientky patřily i bohaté dědičky sestry Williamsovy, které se trpěly hypochondrií a byly zvyklé nechat se nákladně léčit. Jelikož ale v té době nebylo ještě sanatorium dokončeno, dívky skončily v jednom bytovém komplexu v Seattlu.
Po důkladném vyhladovění jim byly podávány hodinu trvající klystýry. Po několika dnech nemohly ani chodit. Obyvatelé ostatních bytů slyšeli dívky jen naříkat a křičet. Takovou pozornost si doktorka nemohla dovolit, a tak nechala sestry převést do nedokončeného lékařského komplexu. Jelikož dívky mezitím začaly blouznit, Hazzard toho využila a přesvědčila je, aby upravily závěti v její prospěch. Navíc jim ukradla cennosti a oblečení. Zakázala jim se také společně vídat. Jedné ze sester, Dorothee, se však jako zázrakem podařilo poslat zprávu bývalé vychovatelce, aby ihned přijela. Než dorazila, zemřela druhá ze sester. Claire vážila jen 22,5 kilo. Dorothea přežila.
Konec šarlatánky
Hazzard sice byla odsouzena, ale po dvou letech ji propustili na svobodu. Musela však opustit USA. Na Novém Zélandu se pokusila svou kariéru obnovit, bez potřebných dokumentů ale měla smůlu. Zemřela 24. června 1938 a paradoxně od hladu, když si nasadila vlastní medicínu...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Linda Hazzard
Historicmysteries.com: The Starvation Doctor: Dr. Linda Hazzard’s Deadly Cure