Zdál se být dobrou partií. Mladý vdovec, slušný, s velmi dobrým příjmem, pohybující se jen ve vybrané společnosti. Jediné, co mu scházelo, byla žena, nejlépe také vdova, jenž by se v budoucnu ještě jednou ráda vdala. Kéž by to ale byla pravda...
Henri Désiré Landru se narodil 12. dubna 1869 v Paříži. Byl to sériový vrah, který se zaměřoval na osamělé vdovy toužící po novém vztahu. Nejprve je obral o všechny úspory, a když už mu neměly co dát, zabil je a jejich těla spálil v kamnech.
Vynálezce podvodníkem
Než začal Landru okrádat a vraždit osamělé vdovy, snažil se získat peníze různými podvody. Měl sice ambice stát se světoznámým vynálezcem. V roce 1898 navrhl primitivní motorku, kterou pojmenoval jednoduše Landru. Jeho projekt zaujal hned několik zámožných investorů, kteří mu poskytli finance na vybudování továrny. On však neměl v plánu nic stavět a jakmile získal peníze, zmizel.
Po několika dalších „velkolepých” nápadech jej policie konečně zadržela. V roce 1904 skončil na dva roky za mřížemi, kde se pokusil spáchat fingovanou sebevraždu. Nikdo mu ale na to neskočil. O pár let později završil svou kariéru podvodníka krádeží 35 000 franků, které mu poslalo hned několik důvěřivců, jenž si bláhově mysleli, že tím získají podíl v nově postavené továrně na automobily.
Vrah vdov
„Vdovec se dvěma dětmi, 43 let, se slušným příjmem, seriózní a pohybující se ve vybrané společnosti, hledá vdovu s vyhlídkou na uzavření sňatku.” V tomto duchu se nesl Henriho vskutku smrtící inzerát, kterým lákal osamělé ženy, jež zoufale toužily po tom, zažít ještě jednou skutečnou lásku. Jen v průběhu první světové války si prý psal nebo se rovnou setkával s 238 ženami, skutečný počet podvedených a zavražděných nebyl nikdy upřesněn.
Oficiálně se má za to, že v letech 1915-1919 usmrtil deset vdov a syna jedné z nich. Ubohé oběti obvykle pozval do své vily ve Vernouillet nedaleko Paříže, kde je během několika schůzek obral nejprve o všechny úspory a jmění. A když už mu nebyly ničím užitečné, zabil je a spálil v kuchyňských kamnech, aby zahladil všechny stopy. Dopadnout se ho podařilo až díky sestře jedné z vrahových obětí, madame Buisson. Neznala sice jeho jméno, zato věděla, jak vypadá a kde bydlí.
Je jasné, že jsem šílený
Landru byl nejprve obviněn ze zpronevěry, během prohlídky domu však policisté našli v kamnech kousky ohořelých kostí a zubů. „Jsem nevinen. Tyto skutky mohl spáchat jedině naprostý šílenec,” hájil se před soudem Henri. Snažil se totiž všechny přítomné přesvědčit o tom, že konal v pomatení smyslů. Nepřesvědčil, neboť 25. února 1922 přišel ve Versailles o hlavu. Po jeho popravě se však ještě dlouho spekulovalo o tom, zda byl odsouzen ten správný muž, soud totiž pracoval s minimem důkazů. V roce 1962 však našla dcera vrahova právníka plán Landruovy vily, na jehož zadní straně bylo napsané přiznání.
Stín pochybností padl ještě na jeho rodinu, neboť lovec vdov Landru byl ženat s Marií-Catherinou a měli spolu dokonce čtyři děti. Jenže jeho blízcí podle všeho o Henriho paralelním životě neměli ani tušení. Marie-Catherina a nejstarší syn Maurice sice na nějakou dobu skončili v rukou vyšetřovatelů, ale vše popřeli a nic jim nebylo dokázáno.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Henri Landru
Murderpedia.org: Henri Landru