Největší kasařský skandál první republiky: Banda patnácti drzých lupičů terorizovala celou Prahu

Soudní řízení, které mělo vyřídit záležitost patnáctičlenné zlodějské bandy, trvalo celé čtyři dny. V jeho dramatickém závěru byly vyneseny rozsudky podle „zásluh“ jednotlivých aktérů od poměrně přísných až po symbolické. Na finále došlo těsně před volbami, které se uskutečnily 23. září 1923. Jak takový proces probíhal? O tom dodnes může podat zprávu novinář, který v roce 1923 přispíval v Národních listech do rubriky Ze soudní síně...

Mohlo by Vás zajímat:

Skutečné zločiny Velké Prahy očima dobových soudniček: Sousedská vražda i nestoudná podvodnice

Opravdu pestrá minulost

Společnost, která se tentokrát ocitá před porotou, byla specializována na dobývání nedobytných pokladen a dala policii už mnoho práce. Dne 12. března 1923 ráno bylo v kanceláři „Franco-rumunské vzduchoplavecké společnosti v Praze” na Národní třídě zpozorováno, že se tam zloději vloupali hasáky a vrtačkou do ohnivzdorné pokladny a odcizili 22 245 Kč, 33 665 marek a 28 franků.

Inspektor Bubník měl co dělat

Vrchní policejní inspektor Bubník prozkoumal otisky prstů a daktyloskopickým nálezem byl zjištěn pachatel Rudolf Vosátka, jenž je hlavou bandy. Vosátka se doznal, označil Měšťana vulgo Pacínku za spolupachatele a Jana Puchmeltra za iniciátora. Na místo činu dostali se z domu č. 6 v Divadelní ulici, jež sousedí s „Kapličkou”, přelezli dřevníky, skočili do zahrady Uršulinek a po žebříku vlezli do kanceláře. Vypátráním těchto pachatelů přišlo se na stopu ve věci podobné krádeže, spáchané 2. října 1923 v kanceláři „Sdružení stavitelů” v Karlíně, kde bylo odcizeno 31 200 Kč, ve věci vyloupení pokladny firmy „United States Lines“ na Příkopě, v nichž vystupují Podstavec a Dudek.

Mohlo by Vás zajímat:

Skutečné zločiny Velké Prahy: Jednou z prvních obětí kokainu v Čechách byla krásná Alžběta

...a další vloupání

Dne 13. dubna byla vyloupena pokladna firmy Kornfeld v Libni – na místě byla nalezena vstupenka do Ferklova biografu a zjištěno bylo, že na dotyčném sedadle seděl Jan Švarc. Pacínka vedle něho. Ještě řada krádeží je sem souvisle včleněna, vyloupení pokladny „Rolnické družstevní mlékárny” v Troji, zasilatele Ant. Haška v Holešovicích, skladiště zemského úřadu pro válečné poškozence v Karlíně atd. Všichni jmenovaní jsou členy celé bandy.

Zjišťování účasti obžalovaných na té které krádeži je vleklé, ale posluchačstvem v porotní síni bylo sledováno s napětím.

Praha je už velkoměsto

Rozsudek, jejž pražský soud porotní vynesl nad patnáctičlennou bandou zlodějů solidní ráže, je sám o sobě dokladem, že Praha stala se už opravdovým velkoměstem, když se tu mohla organizovat a dobře prosperovat tak vynikající společnost. Mínění, které bylo za tohoto vleklého procesu častěji pronášeno, že totiž taková přelíčení se budou množit čím více Praha poroste, budiž zhlazeno konečným nezdarem této bandy.

Mohlo by Vás zajímat:

Skutečné zločiny Velké Prahy: Kokainový obchod Franty Latiňáka připomínal u soudu frašku

Nesympatický Švarc, milý Čejda

Porotcům málo imponoval Švarc, když bodře líčil, jak z té vojny přišel domů roztrhán jako cedník a upadl do té bídy, a ještě méně Losos, jenž se tak povýšeně vyjadřoval o Vosátkovi: „Vosátka? Hm, to je libeňská lause, s tím nikdo nemluví.“ Spíš se ještě zamlouval roztomilý Čejda, když pravil: „Já přišel z vojny domů, chtěl jsem se dát na pravou cestu, i oženil jsem se. Já vím, že nejsem hodný člověk, já jsem lump.“ A což pak paní Měšťanová, ta dobrá hospodyně, jež na Vánoce potřebovala osm set k snědku!

Plamenné řeči na obou stranách

Skupina obhájců, mobilizovaných na obranu těchto kumpánů, měla co dělat se státním zástupcem vynikajícího temperamentu dr. Papíkem, jenž svou úlohu pojímá s celým zaujetím osobnosti a má na odsouzení bandy stejný podíl jako vrchní inspektor Bubník. Zvláště dr. Bas neudržel se v žáru právního boje, aby na stranu žalující nezaútočil s osobním odstínem – nechal si dokonce hlavní i nejnápadnější momenty své obhajoby do repliky, zkrátiv řeč obhajovací. A to byl z procesu moment taktické kombinace: dr. Papík už neodpověděl, obhájci se k replikám nedostali a nápadnější šlágry zůstaly nevypáleny. Porota uznala zloděje všechny vinnými, většinou zločinem krádeže, menším dílem účastí.

Mohlo by Vás zajímat:

Zločiny Velké Prahy: První republiku si idealizujeme, přitom byla bída a pandemie, říká spoluautor seriálu Michal Dlouhý

15 obžalovaných, 15 rozsudků

Rozsudek dopadl od osmi roků až po čtrnáct dnů. Všem odsouzeným mužům byla vazba započtena a trest zostřen posty. Přirozeně vynesení rozsudku se neobešlo bez zoufalých výkřiků milenek a spřízněných žen, jež byly v posluchačstvu. Plakaly hlasitě, když je dozorci odváděli, volaly mocně a srdceryvně: „Běda!“

Ale všetečkové po rozsudku nedali se dojmouti takovýmto skandálem, spíše se tázali: „Prosím vás, koho tahle patnáctka by asi zítra volila?“

Mohlo by Vás zajímat:

Líbí se vám doba první republiky? Podívejte se, jak se tenkrát žilo

Zdroje informací:

Národní listy: 19. 9. 1923

Národní listy 22. 9. 1923

Digitální knihovna JVK