Případ štěkajících a mňoukajících jeptišek, který se udál v jedné malé francouzské vesnici v roce 1491, patří, hned vedle tance svatého Víta, mezi nejbizarnější historické kauzy. Co za tím bylo? Snaha se trochu uvolnit z přísného způsobu života, která přešla v davovou hysterii, nebo něco mnohem zlověstnějšího?
Býval to poklidný řád augustiniánských řeholnic. Obyvatelé malé francouzské vesničky Le Quesnoy o jeptiškách skoro vůbec nevěděli. Pak ale přišel rok 1491, kdy se začaly z kláštera ozývat podivné zvuky. Jako byste do pytle zašili psy a kočky dohromady. Nepřirozené skřeky ustaly až po dlouhých sedmi letech.
Řeholnice těžký život má
Epidemie zvířecího chování se postupně rozšiřuje i na další kláštery. Jsou povolání ti nejlepší exorcisté, nevědí si však rady. Ženy štěkají a koušou jako psi, mňoukají a lísají se jako kočky. Některé z nich napodobují i ptáky. Když vyběhnou ven do polí, je na vsi hotové pozdvižení.
Co teď? Abatyše jeptišky kárají a přisuzují vše těžkému životu, který je plný tvrdé práce a odříkání. Myslí si, že pomůže domácí vězení. Další den je však situace úplně stejná. Nejde třeba o otravu jídlem jako u tance svatého Víta? Nebo za to mohou temné síly?
Ďábelský zpovědník
Vymítači ďábla po nějakém čase přicházejí s možným vysvětlením: jeptišky posedli zvířecí démoni. Jenže exorcismus nezabírá a kněžím záhy mizí úsměv ze rtů. Navíc v klášteře, kde vše začalo, se má zjevovat pekelník, který na sebe bere podobu již zesnulého zpovědníka. Jednu řeholnici posedne až 434krát.
Celá žinantní situace se dostane až k papeži Alexandrovi VI., kterého napadne přečíst nahlas jména trpících žen. Domnívá se, že démoni pak opustí jejich duše a vrátí se tam, odkud přišli. K údivu všech zúčastněných to vůbec nezabírá. Papež se raději vrací zpět do Říma.
Mohla za vše psychika?
Jak na celý případ pohlíželi věřící, už víme. Jaký názor však měli ateisté? Ti posednutí striktně odmítali. Byli přesvědčeni o tom, že šlo o pouhý zkrat, který vyvolal příliš asketický způsob života. Ostatně, mnoho žen vstoupilo do řádu nedobrovolně, donutily je k tomu jejích rodiny. Ty, které se vrátily domů, se náhle začaly chovat zcela přirozeně. Kdo měl tedy pravdu? A bude se tato situace někdy znovu opakovat?
Zdroje informací:
Medievalists.net