V 19. století se na velšském venkově v Anglii stala velmi podivná věc. Jedna desetiletá dívka tehdy uvedla v úžas veřejnost a připravila vědcům nejednu vrásku na čele. Patřila totiž do skupinky takzvaných postících se dívek, které k životu nepotřebovaly žádné jídlo. Jako by dokázaly žít jen ze vzduchu.
Přežít bez potravy. Taková schopnost byla ve středověku připisována světcům. Ve viktoriánské éře se to však dařilo vydržet i mladým dívkám. U některých z nich se rovněž objevovala stigmata. Věřící to považovali za jasný zázrak.
Kým byly "postící" se dívky?
Sarah Jacob v roce 1867 onemocněla velmi záhadným způsobem. Několik měsíců před desátými narozeninami se u ní začaly objevovat záchvaty. Ty vedly ke třicetidennímu kómatu. Její rodiče byli zoufalí. Mysleli si, že jejich dcera zůstane již po zbytek svého života upoutána na lůžko. Pak se ale v říjnu téhož roku najednou probudila. Nechtěla ovšem jíst ani pít. Rodiče ji do ničeho nenutili, říkali si, že se to časem zlepší.
Ze Sarah se velmi brzy stala postní dívka, která tehdy uchvátila viktoriánskou společnost svou zvláštní schopností přežít bez jakékoli výživy. Takové dívky byly často nazývány božími zázraky a považovány za velmi zbožné a oddané své víře. Často je tak navštěvovali jejich "fanoušci" a zasypávali je různými dary, neboť doufali, že se jim dostane požehnání.
Postící se dívky ale nejsou průkopnicemi v hladovkách. K odmítání potravy se v sedmnáctém století zavázaly řeholnice snažící se napodobit utrpení Krista před ukřižováním. Tato praxe se stala známou pod termínem anorexia mirabilis (svatá anorexie).
Skeptický vikář
Místní vikář Evan Jones sice příběh o Sarah publikoval v místních novinách, sám ale přesvědčený na sto procent nebyl. Se souhlasem jejích rodičů tak pozval čtyři lékaře, aby dívčin stav důkladně prozkoumali. V březnu roku 1869 se tak Sarah ocitla po dobu dvou týdnů pod drobnohledem. Sledovali ji dnem i nocí.
Zajímavé je, že do doby, než k ní přišli na pozorování lékaři, se dívka obešla bez jídla. V jejich přítomnosti ale náhle pocítila hlad. Po dvou letech bez jakékoli potravy se jim začala doslova ztrácet před očima. Přesto odmítala změnit svůj postoj. Muži prosili její rodiče, ať ji přinutí něco sníst. Ti to však odmítli. Po pár dnech zemřela. Proč ta náhlá změna? Jednoduše nebyl čas na podvod. Po celou dobu se denně krmila velmi malým množstvím jídla, jen aby přežila. Ale jelikož ji nyní lékaři pozorovali čtyřiadvacet hodin, neměla možnost si nic vzít.
Ann Moore - další podvodnice
Sarah Jacob nebyla jedinou postící se dívkou, která na sebe strhávala pozornost. Ann Moore ji vlastně možná i zastínila, neboť tvrdila, že po dobu šesti let nepozřela jediné sousto. Kdo ji chtěl vidět, musel zaplatit. Jenže za co? Celé to byl jeden velký podvod. Na vině byla Annina matka, která toužila po tom, aby byla její dcera slavná. Ann nechávala tajně krmit, obličej jí navíc omývala ručníky namočenými v omáčce nebo mléce. A když ji chtěla na dobrou noc políbit, vzala si Ann z jejích úst skryté jídlo.
Za takzvanou Brooklynskou hádanku byla označována šestnáctiletá Mollie Fancher, která měla údajně vydržet bez jídla sedm týdnů. Půstu předcházely dvě vážné nehody a ztráta hmatu, chuti, zraku a čichu. Lékařskou prohlídku odmítala. Přesto jí chodily dopisy od samotného prezidenta Woodrowa Wilsona. Také dostala nabídku na angažmá v cirkuse PT Barnuma.
Odkud se tento fenomén vzal a proč se tak nebezpečné činnosti tyto dívky věnovaly, není známo. Lze jen spekulovat. V mnoha případech prý za to mohla hysterie. V daších pak nové trendy v tom, jak by měly ženy vypadat. Zatímco v minulosti byly preferovány kypré tvary, později byla ideálem krásy štíhlá postava. Ať tak či onak, stále nám z toho vycházejí psychické problémy.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Fasting Girl
Thevintagenews.com: Wonders of God: The Bizarre History Of Victorian Fasting Girls