V ruských rolnických rodinách nebyl čas na zahálení. Kdo nepracoval, nepřežil. Dětem byla odmala vštěpována silná pracovní morálka. S nástupem průmyslové revoluce se pak z dětské práce stala další temná kapitola ruských dějin.
V ruštině má slovo dítě společný kořen se slovy práce a otrok, což odkazuje na fakt, že děti byly svými rodiči “zaměstnané” nejen v domácích pracích. I když to byla dřina, nedalo by se to nazvat otroctvím. Avšak práce v dolech anebo továrnách v 18. a v 19. století již bohužel splňovala definici otroctví.
Dětství na ruský způsob
Dnes je zcela normální, když chlapec vysaje nebo umyje nádobí. Kdysi ale byly domácí práce striktně rozděleny. Chlapci se museli naučit vyrábět láptě, což byla nízká a levná selská obuv z dřevěného lýka či březové kůry. A k tomu patřila i dovednost výroby proutěných košíků. Bylo to poctivé řemeslo vyžadující píli a vytrvalost, a to se do života rozhodně hodilo.
Dále bylo potřeba vyřezávat ze dřeva hračky pro mladší sourozence. Nezapomínalo se také na základní rybářské a lovecké dovednosti. Hlavní tažnou silou byl kůň, jeho pasení připadalo vždy na mužskou část rodiny. Proto se už od nejútlejších let učili koně zapřáhnout a jezdit na nich. Ve dvanácti letech byl chlapci přidělen na hospodářství malý pozemek, o který se měl postarat výhradně on sám a ukázat, co se za tu dobu naučil.
Starostlivost o ruskou domácnost
Na dívky připadla tradičně domácnost, začaly pracovat o dva roky dříve než chlapci, tedy v pěti letech. Kromě úklidu a vaření jim matky kladly na srdce, aby se z nich staly dobré přadleny. Mezi jejich povinnosti patřilo i praní prádla v řece.
O něco později přišlo na řadu i hlídání mladších bratrů a sester, což šlo ruku v ruce s uspáváním. Dívky se musely naučit různé ukolébavky a pohádky. Nevyhnuly se ani krmení a přebalování. Anebo třeba výrobě dudlíku z kousku látky a rozžvýkaného chleba.
Dětská práce v továrnách
Práce v továrnách byla pro děti noční můrou. Prakticky neexistovaly zákony na jejich ochranu. Bohatí obchodníci vykupovali děti z chudých rodin ve velkém. Dívky většinou skončily jako kuchařky nebo pokojské. Chlapci obvykle putovali do továren. Například v Tomsku, v rodinném podniku Kukhterinových, měly děti za úkol plnit krabičky sirkami. Pokud jim nějaká zápalka spadla na zem, krátil se jim plat.
Pracovní doba obvykle trvala 12-14 hodin, během toho měli nárok na oběd a čaj. Kdo skončil takzvaně na dlažbě, čekal ho život na ulici. Dívky se pak často věnovaly prostituci. K radikální změně došlo až v roce 1918, od té doby mohli mladiství pracovat až po dovršení věku šestnácti let.
Zdroj informací:
Rbth.com: What work did children do in the Russian Empire?