Dnes uplynulo 53 let od tragické smrti herečky Anduly Sedláčkové. Dnes patří spíše mezi zapomenuté hvězdy kinematografie, ale ve své době byla skutečnou divou. Muži po ní toužili a ženy zase chtěly vypadat jako ona. Dalo by se říci, že ve všem chtěla být „in“. Jaký byl její život?
Andula Sedláčková byla českou divadelní a filmovou herečkou. Svou první roli na prknech, která znamenají svět, si odbyla v 16 letech. A to rovnou v Národním divadle. Kromě hraní se také podílela na založení produkční společnosti. Úspěch však vystřídala chudoba a smrt ve velkých bolestech.
Jenom „hérečka“
Poprvé se Andula Sedláčková provdala za architekta Maxe Urbana, který pocházel z pražské zámožné rodiny. Přestože bylo k dispozici nemálo financí, byla svatba tajná. Jeho matka totiž chtěla, aby si vzal někoho lepšího, a ne jenom obyčejnou „hérečku“. Láska ale zvítězila a panímáma musela spolknout hořkou pilulku.
Ti dva si rozuměli po všech stránkách. V roce 1912 založili produkční společnost ASUM. Max usedl na režisérskou stoličku, Andula se věnovala tomu, co uměla nejlépe, a to herectví. Po první světové válce se ale společnost rozpadla. Stejný osud čekal i jejich manželství. Urban se po rozvodu začal opět věnovat své profesi. A dařilo se mu opravdu hodně. Začalo to u Barrandovských teras, pokračovalo ateliéry a skončilo u vilové kolonie pro ty nejbohatší.
Bohatý advokát
I v druhém manželství mířila Andula poměrně vysoko. S bohatým advokátem Josefem Kašparem se jí narodila dcera Marcella. Bylo to vysněné dítko, o první dítě bohužel přišla. Jenomže tak zněla oficiální verze. Ve skutečnosti však byla Marcella dcerou politika Františka Xavera Hodáče. Byla tak vlastně nevlastní sestrou slavné Nataši Gollové.
Před druhou světovou válkou si herečka žila na vysoké noze. Šperky, osobní řidič, astronomické honoráře a ty nejnovější francouzské modely v šatníku. S příchodem okupace však vše pomalu ztrácela. Po roce 1945 to bylo ale úplně nejhorší. Přišel zákaz hraní. Práci nemohla najít ona, ani její dcera. Bylo to hlavně o její hrdé povaze. Po smrti Heydricha jako jediná z herců nepřišla pozvednout pravici do Národního divadla.
A bylo hůř...
V roce 1949 byla dcera Marcella zatčena za vlastizradu a odsouzena k dvanácti letům žaláře. Přestože se Andula snažila, seč mohla, dceru ven nedostala. Svoboda přišla až s amnestií prezidenta Zápotockého. K herectví se ale vrátila jen na oblastní úrovni. Do Prahy nemohla. Přivydělávala si jako květinářka a metařka.
V roce 1967 došlo ke krátkém uvolnění politických poměrů a Sedláčkové byl udělen titul zasloužilé umělkyně. Byl to hezký dárek k osmdesátinám. Dlouho si ho však neužila. O pouhý měsíc později ji na procházce se psem srazil motocykl. Po necelém měsíci v neskutečných bolestech zemřela. Marcella utekla se svým partnerem do Švýcarska. Nakonec se vrátila zpět, ale zanedlouho poté spáchala sebevraždu. Bylo jí pouhých třiačtyřicet let.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Andula Sedláčková
Aleš Cibulka: Život tropí hlouposti