Teprve šestadvacetiletý velitel SS Walter Hauck, přezdívaný i krvavý Walter, vydal 6. května 1945 rozkaz ke krutému vyvraždění vesnice Leskovice. Jejím obyvatelům se chtěl tímto způsobem pomstít za povstání.
Dle historických pramenů měl v Leskovicích vzniknout revoluční výbor, jehož členové se rozhodli postavit ustupujícím německým vojskům. V sobotu 5. května 1945 se povstalcům podařilo zajmout asi padesátihlavý strážní železniční oddíl, který následně odzbrojili. Dva horkokrevní členové výboru se však dostali ke kulometu a začali ostřelovat vojenská vozidla mířící k Táboru. A zřejmě právě tato akce zapříčinila budoucí masakr.
Masakr v Leskovicích
Pomstít se do Leskovic vydalo komando esesáků z nedalekého Pelhřimova a ještě téhož dne se v obci rozpoutaly tvrdé boje se ztrátami na obou stranách. Kdo mohl, utekl do lesa. „Němci se na noc z Leskovic stáhli,” vzpomínala pro web Paměť národa Vlastimila Holakovská, které byly v době tragických událostí čtyři roky. „Báli se zůstat ve vsi ve tmě.”
Obyvatelé se začali ráno vracet domů. Mysleli si, že se esesáci již nevrátí. Bohužel tomu tak nebylo. V neděli 6. května dorazila ještě silnější jednotka, které se podařilo ovládnout celou ves. Nic jim tak už nebránilo ve vraždění, znásilňování a vypalování domů. Celkem usmrtili anebo upálili 25 mužů a žen, mezi nimi i jedno dítě.
Tragedie Leskovic na samém konci okupace.https://t.co/9TuVB8QTjh
— Jiří Padevět (@padevetjiri) June 21, 2021
Boj s nacisty
Čtyřletou Vlastu Holakovskou dali rodiče k sousedům, sami zůstali v chalupě. Po příchodu nacistů uprchli do lesa, kde se schovali v provizorních jámách přikrytých chvojím. „Ráno se lidé začali vracet domů. Tatínek jim šel naproti. Vtom se ale ozvala střelba. Raději se rozběhl zpátky domů za maminkou. Sami se pak zachránili tak, že se ukryli v jámě na vápno,” řekla paní Holakovská.
Den předtím ale chybělo málo a jeden esesák by její maminku zastřelil. Chytil ji totiž u hospody. Naštěstí z ní vyšli dva Němci, kteří se za mladou ženu přimluvili. Celou cestu zpátky se pak musela doslova plazit. Nad hlavou jí létaly kulky esesáků i povstalců.
Velitel Walter Hauck trestu unikl
Walter Hauck skončil po válce v rukou Francouzů. Ti ho za jiný masakr odsoudili k trestu smrti. Později mu jej změnili na doživotí. Po dvanácti letech však Haucka propustili na svobodu. Vrátil se do Německa, kde spokojeně žil až do roku 2006. Nepomohly ani výzvy ČSR a poté ČR, která žádala o jeho vydání, aby mohl být potrestán za to, co spáchal v Leskovicích.
V roce 2000 se za ním vydal i známý český publicista Stanislav Motl. Když jej požádal o komentář, dostalo se mu následujícího vyjádření: „Bojoval jsem za Německo. Všichni jsme bojovali za to, za co naši dědové v letech 1914 až 1918.” Spravedlnosti tak nebylo, jako již mnohokrát v historii, učiněno zadost. Čest padlým se tak vzdala alespoň vztyčením pomníku na návsí Leskovic.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Leskovice
ČT 24: Válka skončila, na Pelhřimovsku se ale schylovalo k masakrům
Paměťnároda.cz: Krvavý konec války v Leskovicích. Šestého května vydal velitel SS rozkaz k jejich vyvraždění