Texty anglické spisovatelky Virginie Woolf jsou dodnes považovány za strhující a inspirativní. O to smutnější je fakt, že tato talentovaná žena trpěla trýznivou duševní nemocí, která ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Co ji přimělo k tomu, že si na jaře roku 1941 naplnila kapsy kamením a šla se utopit do řeky?
Virginia Woolf byla významná anglická spisovatelka, literární kritička, vydavatelka, esejistka a feministka. Patřila také do skupiny Bloomsbury Group, která sdružovala avantgardní umělce a intelektuály.
Odvážná Virginia Woolf
Virginia Woolf (rozená Stephen) se narodila 25. ledna 1882 do privilegované anglické rodiny. Její rodiče, Leslie a Julia, patřili mezi prominentní členy londýnské smetánky. Oba byli spisovatelé, Virginia literární nadání zdědila také. Spolu se svou sestrou Vanessou se Virginia učila nejprve doma, pak obě přešly na dámské oddělení King’s College.
Po promoci se Virginia prakticky ihned ponořila do spisovatelství. Stala se členkou intelektuální skupiny Bloomsbury Group, kde se seznámila se svým budoucím manželem, esejistou Leonardem Woolfem. Po svatbě v roce 1912 si pár koupil tiskárnu Hogarth Press a vydávali díla Sigmunda Freuda a T. S. Eliota.
Pozadu nezůstávala ani Virginia. Nejprve jí vyšel román Plavba (1915). Skutečného věhlasu se však dočkala až o deset let později s Paní Dallowayovou. Možná to bylo také kvůli tomu, že se v tomto modernistickém příběhu nezdráhala zpracovat na tu dobu kontroverzní témata jako feminismus, duševní choroby a homosexualitu. Ale ani poté ji neopustila múza. Na řadu přišly knihy K majáku a Orlando, a také slavné feministické eseje Vlastní pokoj či Tři guineje. Za profesním úspěchem se však skrýval hořký osobní život, a to v podobě pokusů o sebevraždu.
Zneužívaná Virginia Woolf
Virginia jednou řekla: „V dospívání ztratíme některé iluze, vzápětí však získáme jiné.” Slavná spisovatelka ztratila své iluze již jako malé dítě, když ji začali nevlastní bratři George a Gerald Duckworthovi sexuálně zneužívat. Ve svých esejích pak odhalila, že tomu musela čelit od šesti let. Skončilo to až s jejím odstěhováním z rodného domu ve třiadvaceti.
Sexuální zneužívání mělo určitě vliv na její pozdější psychické zdraví, tou největší ranou však byla smrt matky v roce 1895. Tehdy se Virginia ve třinácti letech poprvé psychicky zhroutila. I poté ji stíhalo jedno trauma za druhým. Přišla o nevlastní sestru Stellu, v roce 1904 zase o otce. Osudnou se mu stala rakovina žaludku. Nadměrné psychické vypětí nakonec Virginii donutilo k nástupu do psychiatrické léčebny.
Manželství s Leonardem bylo šťastné, muselo však ustát spisovatelčiny deprese, pokusy o sebevraždu, halucinace i záchvaty mánie. Psychiatrie byla v té době v plenkách, žádná léčba příliš nezabírala. Dokonce si nechala vytrhnout několik zubů. Věřilo se totiž, že jí to pomůže s duševní problémy. Tato procedura však měla na její zdraví jen negativní dopad.
Poslední okamžiky Virginie Woolf
Leonard ten den tušil, že s Virginií není něco v pořádku. Byla zrovna v altánu před jejich domem v Sussexu. Navrhl jí, aby šla dovnitř a odpočinula si. To bylo naposledy, co viděl svou ženu živou. Jakmile se Leonard vrátil do své pracovny, oblékla si Virginia kožich, obula holínky a vydala se k nedaleké řece Ouse. Když ji šel o pár hodin později Leonard zkontrolovat, našel místo své manželky dva dopisy na rozloučenou - jeden pro něho a druhý pro její sestru Vanessu.
„Drahý. Jsem si jistá, že se znovu zblázním,” napsala tehdy devětapadesátiletá Virginia. „Cítím, že se z toho tentokrát nevzpamatuji. Začínám slyšet hlasy a nedokážu se soustředit. Činím tak to, co se mi zdá v tuto chvíli jako nejlepší možné řešení. Chci ti však říct, že za všechno štěstí vděčím Tobě. Měl jsi se mnou velkou trpělivost. Kdyby mne mohl někdo zachránit, byl bys to právě Ty. Myslím, že jsme byli opravdu šťastní.”
Po přečtení dopisu šel Leonard hledat Virginii. Našel však jen její vycházkovou hůl. Tělo si už vzala řeka. Našlo se až o tři týdny později poblíž malé britské vesnice Southease.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Virginia Woolf
Allthatsinteresting.com: ‘I Am Going Mad Again’: The Tragic Tale Of Virginia Woolf’s Suicide