O pásech cudnosti lze říci hned několik věcí. Jsou provokativní, mysogynní, nehygienické a svým způsobem absurdní. Ale je také docela dost možné, že jde pouze o mýtus. Jak to?
Tento způsob “ochrany” měli používat zejména muži ve středověku. Když byli na cestách, chtěli si zajistit, že jim nenarostou parohy. Pásy cudnosti se obepínaly okolo boků a byly součástí spodního prádla. Měly různou podobu, od prostého kruhu se zámkem vepředu, až po komplikovanější zařízení s jedním otvorem vepředu a druhým vzadu. A aby to nebylo až tak vulgární, měly být tyto “oblasti” ozdobeny květinami či srdcovými vzory. Ale jak podotýkají odborníci - stále šlo o nehumánní a nehygienický zvyk.
Pravda o pásech cudnosti
Odborník na středověk a profesor na Arizonské univerzitě Albrecht Classen si o pásech cudnosti myslí, že představovaly typický komplex mužské sexuální méněcennosti, který byl převeden do vtipu. Ve své knize The Medieval Chastity Belt: A Myth-Making Process (Pás cudnosti ve středověku: Jak vzniká mýtus) píše, že chybí dostatek historických důkazů. O pásu cudnosti se zmiňovali básníci i umělci, nikdo z nich ale nepředložil fakta.
Nejstarší zmínka o tomto zařízení pochází z počátku 15. století od německého inženýra Konrada Kyesera von Eichstadta. Ten o něm píše v rukopisu Bellifortis, který se převážně zabývá vojenskými pomůckami. Classen poukazuje na to, že mohlo jít o pouhý žert. Co byste také čekali od člověka, jenž navrhl kočár ve tvaru kočky a pohonné zařízení fungující na lidské prdy?
Ženy a pásy cudnosti
Na konci 16. století se v německém tisku objevila satirická kresba zobrazující postaršího muže, jenž se loučí se svou ženou, která je zcela nahá. Tedy až na kovový opasek s visacím zámkem. Aniž by to její manžel tušil, za závěsem postele s nebesy se ukrývá ženin milenec a v ruce drží klíč k pásu cudnosti. Pointa? Místo paroží vyrostly muži na klobouku oslí uši.
Pás cudnosti, tak jak ho známe v dnešní době, je zřejmě vynálezem devatenáctého století. „Zdá se, že to bylo součástí gotického obrození,” domnívá se Lisa Bitel, profesorka historie a náboženství na univerzitě v Jižní Kalifornii. Díky industrializaci se materiály jako železo a ocel staly mnohem dostupnějšími. Většinou se z toho sice stavěly mosty a železnice, někteří kováři ale našli i “humornější” využití.
Městská legenda o pásu cudnosti
„Existovala určitá síť anglických výrobců,” vysvětluje profesor Classen, „která dodávala pásy cudnosti, po nichž byla velká poptávka, do muzeí s kuriozitami.” Viktoriánský lid toužil vidět mučící nástroje z dob temného středověku, jenž odpovídaly jeho představám o barbarství. V současnosti můžeme pásy cudnosti vidět třeba v Britském muzeu v Londýně. Před expozicí však nechybí varování, že předmět nemusel ve skutečnosti sloužit onomu účelu...
S největší pravděpodobností jsou pásy cudnosti pouhou městskou legendou, třeba jako u nás černá sanitka nebo žiletky na tobogánech. Život ve středověku byl hodně těžký, medicína fungovala jen na pouhých dohadech, nebyla elektřina ani dostatek inženýrských sítí. To ale neznamená, že lidé nedokázali vtipkovat. A to platilo i v případě pásů cudnosti.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Chastity belt
Howstuffworks.com: The Ridiculous History Of The Chastity Belt