Ohnivě zrzavé vlasy a bílá pleť nejsou v současnosti ničím neobvyklým. Kdysi se však lidé takového vzhledu děsili, ale stejnou mírou je i přitahoval. Své o tom věděla Trina Papisten, která za svůj půvab zaplatila životem a 30. srpna 1701 skončila na hranici.
Když se Trina se svým manželem přestěhovala do polského Sloupu, vzbudila mezi místními nebývalý zájem. Nebylo jí to ale moc příjemné, takže se raději začala lidem vyhýbat. Tím si však podepsala ortel smrti. Když nastalo období špatného počasí a do toho se objevilo několik úmrtí hospodářských zvířat, dávali to za vinu právě jí.
Krásná Trina Papisten
Již odmalička se lišila od ostatních. Její krása postupně začala přitahovat pozornost mnoha mužů. Vzala si kováře Martina Nipkowa, se kterým se usadila ve vesnici Postomino. Tam se začala věnovat bylinkářství. Po přestěhování do Sloupu se ale myšlenka na lepší život změnila v noční můru. V důsledku reformy iniciované Martinem Lutherem se většina měšťanů hlásila k luteránství. Katolíky zůstali prakticky jen Trina a Martin.
Po smrti manžela se Trina stáhla do ústraní a opět se začala naplno věnovat bylinkám. Nové lásce se ale nebránila. Jejím druhým chotěm se stal řezník Andreas Zimmermann. Štěstí jim však vydrželo jen velmi krátce.
Musí to být čarodějnice!
Jednou zasáhla Sloup prudká bouře s kroupami. Zničila veškerou úrodu. O něco později se v městečku přemnožily housenky. Lidé si mezi sebou šeptali, že v tom musí být temné čáry. A aby toho nebylo málo, v okolí manželů Zimmermannových záhadně umírala domácí zvířata, hlavně prasata. Není divu, že podezření padlo na nepřehlédnutelnou Trinu. Měla svou hlavu, krásu a stranila se lidí. Co víc si přát?
Na počátku května roku 1701 sepsal lékárník Ziencker obviňující dopis, který předal sloupovskému rychtáři. K tomuto kroku se zřejmě odhodlal kvůli tomu, aby se zbavil konkurence. Bylinky od Triny byly oblíbenější než jeho léky. Když si manželé uvědomili, že mají horkou půdu pod nohama, rozhodli se odstěhovat do Gdaňska. Úřady jim to nechtěly povolit, ledaže by se vykoupili vysokou částkou. Krátce nato Trinu zatkl kat a uvěznil ji ve věži. Obvinili ji z prodeje duše ďáblu, sexuálních praktik s vládcem pekel a zničení úrody, včetně úmrtí prasat. Svou vinu však přiznala až po nelidském mučení...
Smrt na hranici
Poté, co jí byly zlomeny ruce i nohy a absolvovala další sofistikované metody mučení, skončila opět v temné kobce. Nepřiznala se k ničemu. O několik dní později se pokusila o sebevraždu. Bušila hlavou o zeď. Za trest ji poslali na další mučení. Lili jí na kůži žhavé železo a pod nehty zarazili třísky. Kvůli nesnesitelné bolesti se konečně ke všemu přiznala.
Po přečtení obžaloby jí bylo během soudu umožněno promluvit. Požádala o rychlou smrt stětím mečem. Její přání bylo zamítnuto. Skončila na hranici. Stala se poslední ženou, která byla ve Sloupu odsouzena za čarodějnictví. Dnes je Kathrin "Trina" Zimmermann, kterou kvůli víře v papeže přejmenovali na Trinu Papisten, smutnou připomínkou dob, kdy rozum a empatie trpěly pod tíhou pověr.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Inkvizice
Ciekawostkihistoryczne.pl: Proces Triny Papisten