3. ledna roku 1950 se narodila Vesna Vulovičová, žena, která měla později vejít do historie letectví. O několik let později se ocitla v roli rekordmanky, avšak docela neplánovaně a hlavně nedobrovolně. A není pochyb o tom, že by mnohem raději žila docela obyčejný, šedý a neznámý život. Ono padat volným pádem více než deset kilometrů a potom se setkat se zemí určitě není nic záviděníhodného.
Psal se rok 1972 a Srbka Vesna Vulovičová pracovala jako letuška pro jugoslávskou leteckou společnost. Tohle povolání si jistě vysnilo mnoho dívek, ale jen málokteré se její přání také vyplnilo. Vesna k tomu měla ještě několik důvodů navíc. Od poměrně útlého věku toužila po světě, po zemích, kde se mluví anglicky a zpívají tam Beatles. Studovala v Londýně, žila ve Švédsku, ale nakonec se musela vrátit za rodinou. A tak se alespoň rozhodla, že bude létat, což jí umožňovalo volnější život.
Osudný let měl Vesnu minout
Pak ale přišel den, na který by bylo lepší zapomenout. 26. ledna 1972 měla mít Vesna volno, ale došlo k omylu a ona byla přiřazena na let, který mířil ze Stockholmu do Bělehradu. Nad českým územím, konkrétně paradoxně nad Srbskou Kamenicí u Děčína, došlo ale podle oficiální verze příběhu v desetikilometrové výšce patrně k výbuchu a stroj se zřítil. Všech třiadvacet cestujících a čtyři členové posádky byli nalezeni mrtví, Vesna ale žila, a dokonce se lékařům podařilo ji zachránit.
Jak je to možné, dodnes nikdo přesně neví. I když letuška po dopadu na zem utrpěla mnohá vážná zranění, měla polámané obratle, poškozenou lebku a problémy s vnitřními orgány, jako skutečným zázrakem přežila. V péči našich lékařů se zotavila až do stavu, který umožnil její převoz do Bělehradu a poté žila ještě čtyřicet čtyři let život, který měl podle všech přírodních zákonů skončit už v jejích dvaadvaceti.
Milosrdné (ne)vzpomínání
Osud byl k mladé letušce více než milosrdný. Navíc si Vesna od nástupu do letadla nic nepamatovala, netížily ji tedy strašlivé vzpomínky, které by jistě jinak musely být příčinou mnoha bezesných nocí. Snad právě proto, že nemusela prožívat hrůzu, která se v oblacích odehrála, stále znovu, měla brzy po svém vyléčení přání vrátit se ke své profesi. To jí sice lékaři ani aerolinky už nedovolili, ale na letiště se vrátila alespoň do zázemí.
Vánoční zázrak na frontě: Vojáci na den přerušili jatka a začali zpívat koledy
Opravdu šlo o teroristický útok?
V oficiálním vyjádření o příčině nehody stojí, že se k útoku na letadlo přihlásili chorvatští separatisté. Existují ale také úvahy o tom, že šlo o omyl naší tehdejší armády, které střežila vzdušný prostor nad republikou a právě měla za úkol zajistit bezpečnost politiků vracejících se do svých zemí z porady členů Varšavské smlouvy. V takové chvíli byl každý nepředvídaný host nad územím ještě mnohem závažnějším problémem než jindy.
Pokud by mělo letadlo, na jehož palubě byla i Vesna, problémy, které piloty přiměly k nečekaným manévrům, nevylučují historikové ani jeho sestřelení. K této verzi by se klonili i někteří lékaři, kteří považují za nemožné, aby Vesna přežila pád z deseti kilometrů. Pokud by letadlo v době výbuchu bylo mnohem níže (třeba právě z důvodu potíží), bylo by možné tuto příhodu vysvětlit přece jen o trochu snáze.