Vězeň číslo 35 132: Josef Čapek prožil celou válku v koncentračních táborech

I když je místem narození Josefa Čapka právě Hronov, první měsíce svého života prožil v Malých Svatoňovicích, odkud se později rodina – už i s jeho o tři roky mladším bratrem Karlem – přestěhovala do Úpice.

Mohlo by Vás zajímat:

Karel Poláček zemřel vyhublý na kost po pochodu smrti. Úspěchu knihy Bylo nás pět se už nedožil

Čapek raději kreslil, než studoval

O vzdělávání mladý Josef Čapek mnoho zájmu nejevil, měšťanská škola mu příliš neprospívala a on neprospíval v ní, a tak se šel učit tkalcovství, kterým se také krátkou dobu živil. Stále ho to však táhlo k výtvarnému umění, a tak odešel do Prahy na Uměleckoprůmyslovou školu. Tentýž obor později studoval i v Paříži, ale láska k budoucí manželce Jarmile ho brzy přivedla zpět do Prahy.

Zachránil ho špatný zrak

Do osudu lidí tehdy zasáhla první světová válka, ale Josefa Čapka, kterého jsme na fotografiích neviděli jinak než s brýlemi, právě tato vada zachránila před povinností narukovat a bojovat. Zůstal doma a pracoval, psal pro Umělecký měsíčník, pro časopis Volné směry, ale i pro Národní listy, z nichž v roce 1921 odešel do Lidových novin. Ty se pro něj staly novinářským domovem až do konce jeho aktivního života, tedy do 1. září 1939, kdy jej v Želivě u Humpolce zatklo gestapo a on zbytek svého života prožil za ostnatým drátem.

Mohlo by Vás zajímat:

Despotická matka Karla Čapka. Dělala vše pro to, aby zůstala jedinou ženou v synově životě

Život mezi válkami

Mimo novinářské činnosti samozřejmě kreslil a maloval, ilustroval a také se oženil se svojí milovanou Jarmilou. Začátky mladého manželství prožili spolu s bratrem Karlem v bytě svých rodičů, později se i s jedinou dcerou Alenou přestěhovali k matce Jiřiny, ale už pokukovali „po svém”. Spolu s bratrem si proto Josef Čapek nechal postavit slavnou dvojvilu na pražských Vinohradech, v níž se později scházela skutečně vznešená společnost, prezidenta Masaryka nevyjímaje. Z domu se ale s bratrem radovali jen patnáct let. Přišla další světová válka, která už ve své předzvěsti dovedla Josefova bratra Karla ke konci života. Jak tehdy Josef prorocky poznamenal, z určitého úhlu pohledu měl jeho bratr vlastně štěstí. Nic dobrého by ho v příštích měsících a letech rozhodně nečekalo, stejně jako samotného Josefa.

Začátek konce

Přešlo léto toku 1939 a 1. září Němci provedli akci Albrecht I. Šlo o rozsáhlý zátah, při kterém bylo zatčeno mnoho intelektuálů i dalších potenciálních nepřátel nacistů. Nechyběl mezi nimi ani Josef Čapek, kterého nejprve odvlekli na Pankrác, pak jeho další cesta vedla postupně do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen. Z posledně jmenovaného už pro Josefa Čapka vedla jen jedna cesta – do nebe za bratrem a dalšími umučenými přáteli. Zemřel paradoxně v průběhu dubna roku 1945, tedy jen několik málo dní před koncem války a možným vysvobozením z pekla, které si, tak jak předvídal, prožil od začátku až do samého konce – s vytetovaným číslem 35 132, jež mu Němci přidělili v Dachau.

Mohlo by Vás zajímat:

Legendární Franz Kafka: Vedl záhadný život, zakládal si na svém vzhledu a v mladém věku podlehl tuberkulóze

Malířem v koncentračním táboře

V Sachsenhausenu se rozneslo, že je mezi vězni Josef Čapek. Měl ve svém krutém osudu alespoň kousek štěstí a možnost setkat se a vlastně i pracovat s dalšími uvězněnými umělci. Snad alespoň krátké spojení se životem mu nabízela možnost malování, i když rozhodně ne takového, jaké by si přál. Tady musel pracovat na přání dozorců, kteří si jeho díla věšeli doma, v klidu a teple svých pokojů.

Přímluvy Čapkovi nepomohly

Za propuštění Josefa Čapka se přimlouvali vlivní lidé, dokonce i jeho němečtí přátelé. Samu manželku Jarmilu spolu se sestrou bratří Čapků Helenou Palivcovou přijal Emil Hácha. A ten se zase o případu známého spisovatele a malíře zmínil s přímluvou u říšského protektora Konstantina von Neuratha, který přislíbil prošetření Čapkovy věci. Zanedlouho ale Hácha dostal dopis s jasným vyjádřením – Josef Čapek zůstane tam, kde je, tedy v koncentračním táboře.

Mohlo by Vás zajímat:

Poslední den Bohumila Hrabala: Dopřál si prý osud hodný spisovatele, vyskočil z pátého patra nemocnice

Vše bylo marné

Prezident Hácha to ale nevzdal a za Josefa Čapka prosil také u samotného Adolfa Hitlera, kterému zmínil i osudy dalších neprávem trýzněných lidí. O neštěstí rodiny Čapkových se poté dozvěděl ministr propagandy Joseph Goebels, u něhož se snažila shovívavost pro svého manžela vyprosit Jarmila. Slibovala dokonce, že se Josef stáhne do ústraní, nebude psát ani publikovat. Marně…

Poslední cesta Josefa Čapka

V únoru 1945 byl Josef Čapek spolu s dalšími vězni převezen v otevřených vagónech za silného mrazu do Bergen-Belsenu. Do konce války zbývalo už jen pár měsíců, do konce života Josefa Čapka ale o pár týdnů méně. V šílených podmínkách tábora, v blíže nezjištěný dubnový den, zemřel na vyčerpání organismu a na tyfus. Konce války se nedožil. Svůj život odevzdal věčnosti spolu s dalšími tisícovkami nešťastných a nevinných obětí nacistického řádění...

Zdroje informací: 

Wikipedie.org: Josef Čapek

V. Forst a kol.: Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce 

Galerie Josef Čapek: Celou válku strávil v koncentračních táborech

+ 2 fotky + 3 fotky