Kdo by neznal autora Ferdy Mravence Ondřeje Sekoru. On sám by se dal označit za člověka, který uměl práce všeho druhu. Během svého života se věnoval hned několika profesím. A humor neztratil ani během války a pobytu v pracovním táboře.
Ondřej Sekora byl přední spisovatel, novinář a grafik, který se narodil 25. září 1899. V roce 1964 obdržel titul zasloužilého umělce. Spolupracoval s televizí, rozhlasem, filmem a divadlem. Angažoval se hlavně v dětské literatuře. Jeho nejznámějšími postavičkami jsou Ferda Mravenec a Brouk Pytlík.
Muž mnoha povolání
Ondřej Sekora byl třetí ze šesti sourozenců, vystudoval obecnou školu, poté přešel na gymnázium v Brně. V té době propadl vášni zvané entomologie. Sbíral motýly a brouky, k tomu začal kreslit a pravidelně sportovat. Maturoval až po válce. Chtěl vystudovat práva, ale po nepovedených státnících od svého úmyslu upustil.
Aby toho nebylo málo, začal se věnovat také novinařině. Působil jako sportovní referent a kreslíř v Lidových novinách. Z Brna se přesunul do Prahy, kde začal redigovat Dětský koutek. I když se mu tato práce velmi líbila, musel ji opustit. Jeho manželka Markéta byla totiž původem Židovka.
Pobyt v pracovních táborech
Za druhé světové války si Ondřej Sekora pobyl v pracovních táborech. Mezi lety 1944-45 byl internován v Kleinsteinu a Osterode. Ani tam se však nevzdal své vášně pro psaní a začal tvořit autentický deník mapující jeho pobyt v lágru. Dokonce s hercem Oldřichem Novým hrál maňáskové divadlo.
Na onu dobu vzpomínal překvapivě s humorem. Válce a hrůzám s ní spojenými se věnoval také, ale spíše jen okrajově. Zaměřil se hlavně na obyčejný, každodenní život. “ Svůj deník píši na tyči zapíchnuté vedle koleje využívaje přestávek,” napsal. “Vojáci s námi zacházejí s velikými ohledy. Ovšem ubytovací poměry jsou skutečně nejhorší.”
“Jeden kolega se rozpovídal, že až bude po válce, tak si vezme pět cigaret a bude s nimi sedět doma na záchodě celou hodinu,” okomentoval humorně Sekora stav táborových latrín. Nenechal si zkazit ani Vánoce. Ubytovnu vyzdobil chvojím, sehnal i stromeček, a podělil se s těmi, kteří nedostali nadílku.
Život po válce
Po válce se stal redaktorem deníku Práce a časopisu Dikobraz. V roce 1949 spoluzaložil dnešní nakladatelství Albatros. Podílel se také na chodu periodik Mateřídouška a Ohníček. Byl dlouhodobým členem KSČ, což mu ale bylo, vzhledem k jeho praxi, málokdy vyčítáno. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Z veřejného života se stáhl po mrtvici. Zemřel v Praze roku 1967. Jeho hrob se nachází na hřbitově Na Malvazinkách na pražském Smíchově.
Zdroj textu: Ondřej Sekora: wikipedie.cz
Zdroj fotek: Česká televize