Výročí úmrtí herečky Míly Pačové: Svobodomyslná žena nechtěla děti. Vdala se pozdě a za starého mládence

Míla Pačová (rozená Patschová) byla na svou dobu zvláštní žena. Byla nadaná, měla vlohy pro výtvarné umění, a jak se ukázalo, tak i pro herectví. Navíc pocházela ze zámožné rodiny známého pražského architekta Gustava Patsche, a tak si mohli rodiče dovolit zaplatit jí studia u slavného malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera. Jenomže Mílino srdce bylo spíš u druhého jejího talentu – u herectví. Otec o tom ale nechtěl ani slyšel – mít z dcery „komediantku”, to by mu tak ještě scházelo…

Mohlo by Vás zajímat:

Prvorepubliková herečka Zorka Janů: Život sestry Lídy Baarové ukončila velká tragédie

Cesta za snem

Kde je ale velká touha, cesta se většinou najde – a našla ji i Míla. Potají studovala herectví, potají hrála, a to i přesto, že nebyla zpočátku u diváků přijímaná tak vřele, jak by si jistě přála. Pak ale přišla chvíle, které se obávala. O jejích hereckých pokusech se dozvěděl otec. Jak se dalo předpokládat, byl rezolutně proti, a tak trval na tom, aby alespoň dokončila výtvarná studia, což Míla také splnila. Ani tak se ale jejich vztahy nijak zvlášť nespravily. Otec prý dokonce podplatil kritiky, aby o hereckých výkonech dcery psali negativně, v naději, že ji to přiměje skončit s vystupováním na jevišti. To se ale spletl. Míla Pačová měla herectví v krvi, a když se dozvěděla, co její otec zařídil, dlouho nemohla takovou zradu překousnout.

Odmítaná Míla Pačová

Není žádným tajemstvím, že pro tehdejší dobu měla zpočátku skutečně větší „cenu” jako výtvarnice než jako herečka. Často se setkávala s nezájmem divadel, ačkoliv třeba podle Marie Hübnerové, tehdejší divadelní ikony, měla nesporný talent. Míla Pačová byla sice nešťastná, ale na druhou stranu natolik tvrdohlavá, že se zkrátka nevzdala – a nakonec také zvítězila, i když to trvalo poměrně dlouho. Musela si počkat na film, který o ni projevil zájem v roce 1913, kdy jí bylo dvacet šest let, což je na začátek větší kariéry poměrně pozdě. Nesmíme ale zapomínat, že film byl teprve v plenkách, a tak šlo o docela jiné prostředí. Několik let šlo jen o menší a náhodné role. Ta větší přišla až v roce 1919, kdy si zahrála ve filmu Rabbi Löv.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina Jirásková: Herecká legenda si na sklonku života přála jediné – usnout a už se neprobudit

Divadlo na Vinohradech

Míla Pačová sice dostávala filmové role, pořád ale toužila po divadle. Tento sen se jí splnil až v roce 1921, kdy nastoupila do Divadla na Vinohradech – a slavila jeden úspěch za druhým. Stále ale byla v určitém smyslu zvláštní, i když dnes bychom tomu takovou váhu rozhodně nepřikládali. Míle Pačové už bylo přes třicet, byla svobodná a bezdětná a rozhodně se netajila tím, že jí tento stav vyhovuje. Na tehdejší dobu to bylo něco neslýchaného, drzého, odbojného, zkrátka nepatřičného. Navíc veřejně prohlašovala, že děti ani nechce! Proto se mezi mnoha lidmi netěšila dobré pověsti. Ona si z toho (alespoň na venek) nic nedělala. Byla zkrátka svá, a jak si prosadila herectví, prosadila si i svůj životní styl.

Velká láska po čtyřicítce

Ale všeho do času. Přišel rok 1928 a v životě tehdy už slavné herečky se objevil osudový muž – o deset let starší JUDr. Jan Krčmář, profesor, politik, bývalý (a budoucí) ministr a také až do své padesátky zapřisáhlý starý mládenec. Tihle dva, pro společnost jen těžko pochopitelní lidé se do sebe zamilovali a jejich láska vydržela skutečně až do Krčmářovy smrti. Zpočátku jim přálo jen málo lidí, byli však mezi nimi například prezident Masaryk nebo Edvard Beneš. Míla Pačová-Krčmářová se po boku manžela zapojila i do jeho činnosti v oblasti kultury, zejména když se v roce 1934 stal ministrem školství a národní osvěty.

Mohlo by Vás zajímat:

Krásná herečka Marie Bittnerová: Diváky těšila, ale kolegyně týrala. Vytoužený den se stal jejím posledním

Protekce v Národním?

Rok 1934 byl pro Mílu Pačovou úspěšný ještě z dalšího důvodu – dostala angažmá v Národním divadle. Stejně jako celý její život i tento moment vzbudil pozornost. Vždyť se do Zlaté kapličky dostala jako „manželka ministra kultury”. Co v tom bylo? Podle závistivců samozřejmě protekce a snaha divadla zalíbit se na nejvyšších místech. Ve skutečnosti si ale herečka svým talentem a uměním jen vydobyla místo, které jí patřilo. 

Tichý konec

Po manželově skonu v roce 1950 se Míla Pačová částečně stáhla, byť se herectví věnovala až do své smrti. Jenže po převratu v roce 1948 se pro prvorepublikové herce a herečky moc příležitostí nenabízelo. A tak se o jejím odchodu ze světa lidé snad ani nedozvěděli. Jen z krátkých zpráv uprostřed novin. Zemřela 20. března 1957 ve věku 69 let.

Zdroje informací: 

Česká divadelní encyklopedie: Míla Pačová

Wikipedie.org: Míla Pačová 

Galerie Míla Pačová-Krčmářová: Neotřelá prvorepubliková herečka

+ 3 fotky + 4 fotky