Po osudném srpnu roku 1968, kdy došlo k invazi vojsk varšavské smlouvy do Československa, zavládla v zemi beznaděj. Někteří lidé se tak uchýlili k zoufalým činům. Prvním příkladem toho je únos letadla z Karlových Varů, který měla na svědomí skupinka mladých lidí.
Akce byla naplánována na 8. června roku 1970. V letadle Iljušin Il-14, které mířilo do Prahy, bylo celkem čtyřiadvacet cestujících. Osm osob ale rozhodně nestálo o to, aby letoun přistál v našem hlavním městě.
O bezpečnost se nikdo nezajímal
Pravda, byla jiná doba. Těžko byste tak mohli v roce 1970 vyžadovat bezpečnostní kontroly na dnešní úrovni. Za současný stav může hlavně hrozba teroristických útoků. Skupinka osmi "emigrantů" tak na palubu letounu úplně v pohodě přinesla pět pistolí, nůž a šroubovák.
Krátce po startu převzali nad strojem kontrolu. Piloti se nejprve jejich požadavkům vzpouzeli, avšak pod pohrůžkou střelnou zbraní se nakonec vzdali. Po jedenácté hodině přistáli v německém Norimberku. Jak uvedl tehdy deník Pravda, vše začalo, dle výpovědi svědkyně, tím, že jeden mladík se postavil před vchodové dveře s pistolí v ruce a slovy: "Ani hnout, jasný?"
Mohlo to skončit tragédií
Únosci byli natolik rozhodnuti dotáhnout svůj plán do konce, že začali pilotům mluvit do řízení. Jeden muž z osmičlenné skupinky dokonce strhl řízení prudce doprava, domnívajíc se, že pilot letí na špatnou stranu. Jelikož se stroj prudce naklonil, vyrazil mu pilot volant (knipl) z ruky. Napomenul ho také, že by při podobném manévrování mohli klidně spadnout.
Vše se uklidnilo až po přistání v Německé spolkové republice. České orgány žádaly jejich vydání, Německo je ale nakonec soudilo samo. Hlavní trojice Galásek, Čihák a Procházka skončili s dvouapůlletými tresty. Ostatní vyvázli s podmínkou.
Nebyl to jediný únos
O dva roky později se na den přesně, tedy opět 8. června, podobným způsobem chtěl dostat do Německa, spolu se svými kumpány, Lubomír Adamica. Byl drogově závislý a měl sklony k sebevraždě. Svůj život ukončil ve vyšetřovací vazbě, kde po sobě zanechal dopis plný lítosti. Tentýž rok zatoužili po svobodě dva recidivisté - Kárník a Pfleger. Tentokrát se na palubě dokonce střílelo. Němci je zavřeli na sedm let.
V roce 1978 se zase rozhodli emigrovat do západního Německa pánové Šebesta a Katrinčák. Na palubu letadla si vzali výbušniny. Po přistání u německých sousedů požádali o politický azyl.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Kategorie: Únosy letadel v Československu
Karlovarský.deník.cz: Z archivů: Před padesáti lety se v Plzni vyšetřoval únos letadla