Také se vám zdá, že je letos zima dlouhá a poměrně krutá? Pokud si ale vzpomeneme na začátek roku 1979, musí být hned jasné, že rok 2021 začal, alespoň co se týká teplot, opravdu velmi příjemně…
Silvestr roku 1978 byl velmi příjemný, lidé se připravovali na oslavy a venku se dalo chodit poměrně nalehko. A tak i mnozí odešli slavit poslední noc roku. Ženy v lodičkách, pánové v oblecích – stačilo to, teploty jen pozvolna klesaly pod desítku, na které se držely odpoledne. Kdo by čekal to, co mělo přijít? Lépe řečeno: předpovědi prudkého poklesu teplot ve zprávách proběhly, ale kdo by věřil meteorologům a jejich děsivé předpovědi počasí, když je venku tak hezky…
Vyplatí se věřit předpovědi
Jenže tentokrát se vědci nemýlili, což mnozí pocítili na vlastní kůži. V noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 se přihnala tak silná studená fronta, že na celém území naší republiky padaly teplotní rekordy jako hrušky. Vždyť na některých místech činil rozdíl v teplotě silvestrovského odpoledne a novoročního rána i 34 °C! Navíc si musíme uvědomit, že se stále bavíme o roce 1979, kdy mnohé průmyslové podniky byly závislé i na uhlí, stejně jako domácnosti, které hlavně v menších městech o ústředním topení většinou mohly jen snít. V doposud docela teplé zimě byly často zásoby poměrně chabé, ale brzy vyšlo najevo, jak nepředvídavé to bylo.
Zamrzlo i uhlí
Mohli bychom předpokládat, že uhelné sklady zažily opravdové žně, ale tak jednoduché to nebylo. Uhlí, jehož byly na železnici plné vagony, jednoduše zamrzlo. Vinou mrazu a dřívějších dešťů, po nichž uhlí ještě nestačilo proschnout, se jeho hromady proměnily na nerozbitné útvary, s nimiž nebylo možné pracovat. Uhlím se přitom samozřejmě topilo i ve školních kotelnách, v hotelech – zkrátka všude.
Uhelné prázdniny – ale bez internetu
Nedalo se nic dělat – děti zkrátka do školy nemohly. Ostatně ani mnozí dospělí neměli kam chodit, protože tam, kde to jen trochu šlo, byly alespoň na čas uzavřené i provozy a kanceláře. I v té době si děti prožily to, čemu dnes říkáme „distanční výuka”, byť jen na jeden měsíc. Byly vyhlášeny takzvané uhelné prázdniny. Opět si ale musíme připomenout, že se psal rok 1979 a e-maily, Youtube, Facebook – zkrátka celý internet patřil jen do říše sci-fi. Jak to tedy řešit? Jednou týdně nebo podle dohody si děti chodily do školy pro úkoly, učitelé rozdali papíry s úkoly a ty se následně zase fyzicky odevzdávaly zpátky.
Raději zůstat doma
Karanténa jako dnes sice nařízená nebyla, ale přesto televize často vysílala výzvy k opatrnosti. Pohybovat se venku v mrazech kolem -20 °C nebylo vhodné hlavně pro děti. Doma museli zůstat i někteří dělníci, zejména ti, jejichž pracoviště byla venku. Vinou tak nízkých teplot totiž většina strojů zamrzla a nezbývalo nic jiného než počkat, až se zase oteplí. Je logické, že taková událost poznamenala celý stát, jeho plánované hospodářství i ekonomiku. Vlaky, když už přijely, měly neuvěřitelná zpoždění, o autobusech nemluvě. Zamrzly řeky, takže byla vyloučena i lodní doprava. Stát zkrátka na celý měsíc zamrzl.
Zastavená republika
I když v dalších dnech už republiku nesužovaly teploty tak hluboko pod nulou, stále se držely na mínusových hodnotách, což znamenalo, že to, co v prvních hodinách nového roku zamrzlo, v tom stavu také zůstalo. Všichni si museli počkat až do druhé poloviny měsíce, kdy se začalo přece jen trochu oteplovat a postupně bylo možné zprovoznit některé stroje, vrátit se k jízdním řádům a k normálnějšímu životu. Dnes si stěžujeme na pár dní mrazu a trochu sněhu. Jak bychom se asi vyrovnávali s tehdejší situací?
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Uhelné prázdniny 1979