Zamrzlý začátek roku 1979: Nebylo uhlí, nejezdily vlaky a děti měly distanční výuku. Ale bez internetu...

Silvestr roku 1978 byl velmi příjemný, lidé se připravovali na oslavy a venku se dalo chodit poměrně nalehko. A tak i mnozí odešli slavit poslední noc roku. Ženy v lodičkách, pánové v oblecích – stačilo to, teploty jen pozvolna klesaly pod desítku, na které se držely odpoledne. Kdo by čekal to, co mělo přijít? Lépe řečeno: předpovědi prudkého poklesu teplot ve zprávách proběhly, ale kdo by věřil meteorologům a jejich děsivé předpovědi počasí, když je venku tak hezky…

Mohlo by Vás zajímat:

Česko sevřely mrazy: Podívejte se na skutečně nejchladnější místo planety, kde jen vykopat hrob trvá tři dny

Vyplatí se věřit předpovědi

Jenže tentokrát se vědci nemýlili, což mnozí pocítili na vlastní kůži. V noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 se přihnala tak silná studená fronta, že na celém území naší republiky padaly teplotní rekordy jako hrušky. Vždyť na některých místech činil rozdíl v teplotě silvestrovského odpoledne a novoročního rána i 34 °C! Navíc si musíme uvědomit, že se stále bavíme o roce 1979, kdy mnohé průmyslové podniky byly závislé i na uhlí, stejně jako domácnosti, které hlavně v menších městech o ústředním topení většinou mohly jen snít. V doposud docela teplé zimě byly často zásoby poměrně chabé, ale brzy vyšlo najevo, jak nepředvídavé to bylo.

Zamrzlo i uhlí

Mohli bychom předpokládat, že uhelné sklady zažily opravdové žně, ale tak jednoduché to nebylo. Uhlí, jehož byly na železnici plné vagony, jednoduše zamrzlo. Vinou mrazu a dřívějších dešťů, po nichž uhlí ještě nestačilo proschnout, se jeho hromady proměnily na nerozbitné útvary, s nimiž nebylo možné pracovat. Uhlím se přitom samozřejmě topilo i ve školních kotelnách, v hotelech – zkrátka všude.

Mohlo by Vás zajímat:

Zima za socialismu: V čem jsme vyráželi na hory, jak vypadaly retro sáňky nebo sněhulák?

Uhelné prázdniny – ale bez internetu

Nedalo se nic dělat – děti zkrátka do školy nemohly. Ostatně ani mnozí dospělí neměli kam chodit, protože tam, kde to jen trochu šlo, byly alespoň na čas uzavřené i provozy a kanceláře. I v té době si děti prožily to, čemu dnes říkáme „distanční výuka”, byť jen na jeden měsíc. Byly vyhlášeny takzvané uhelné prázdniny. Opět si ale musíme připomenout, že se psal rok 1979 a e-maily, Youtube, Facebook – zkrátka celý internet patřil jen do říše sci-fi. Jak to tedy řešit? Jednou týdně nebo podle dohody si děti chodily do školy pro úkoly, učitelé rozdali papíry s úkoly a ty se následně zase fyzicky odevzdávaly zpátky.

Raději zůstat doma

Karanténa jako dnes sice nařízená nebyla, ale přesto televize často vysílala výzvy k opatrnosti. Pohybovat se venku v mrazech kolem -20 °C nebylo vhodné hlavně pro děti. Doma museli zůstat i někteří dělníci, zejména ti, jejichž pracoviště byla venku. Vinou tak nízkých teplot totiž většina strojů zamrzla a nezbývalo nic jiného než počkat, až se zase oteplí. Je logické, že taková událost poznamenala celý stát, jeho plánované hospodářství i ekonomiku. Vlaky, když už přijely, měly neuvěřitelná zpoždění, o autobusech nemluvě. Zamrzly řeky, takže byla vyloučena i lodní doprava. Stát zkrátka na celý měsíc zamrzl.

Mohlo by Vás zajímat:

Retro stále frčí: Zima se blíží a v kurzu jsou kozačky jako ze 60. let. Inspirovat se můžete Martou Kubišovou nebo seriálem Vyprávěj

Zastavená republika

I když v dalších dnech už republiku nesužovaly teploty tak hluboko pod nulou, stále se držely na mínusových hodnotách, což znamenalo, že to, co v prvních hodinách nového roku zamrzlo, v tom stavu také zůstalo. Všichni si museli počkat až do druhé poloviny měsíce, kdy se začalo přece jen trochu oteplovat a postupně bylo možné zprovoznit některé stroje, vrátit se k jízdním řádům a k normálnějšímu životu. Dnes si stěžujeme na pár dní mrazu a trochu sněhu. Jak bychom se asi vyrovnávali s tehdejší situací?

Zdroje informací:

Wikipedia.cz: Uhelné prázdniny 1979

Galerie Mráz v roce 1979: Děti měly distanční výuku, ale bez internetu...

+ 1 fotka + 2 fotky