Zlatá horečka v Kalifornii propukla 24. ledna 1848, když se John Sutter dozvěděl o objevu zlata na jeho pozemku. Velkou radost z toho ale neměl. Uměl si představit, co to způsobí, a jako podnikatel a zemědělec opravdu nechtěl, aby se mu v okolí usídlily tisícovky zlatokopů. Utajit se to ale nedalo…
Zlato je pro většinu lidí jen těžko odolatelné a neslyšet volání nových bohatých nalezišť bylo hlavně v devatenáctém století prakticky nemožné. A tak se stalo, že se jednoho dne začaly desetitisíce lidí nejen z Ameriky stěhovat do Kalifornie, neboť cítily příležitost ke zbohatnutí. V lednu 1848 tady totiž docela náhodou James Marshall objevil první zlatý valoun. Neměl přitom vůbec v úmyslu tady zbohatnout tímto způsobem. Jeho cílem bylo postavit pilu pro svého zaměstnavatele Johna Suttera, německého obchodníka, původním jménem Johann August Sutter.
Je to zlato, nebo není?
Marshall byl ke svému nálezu nejprve spíš skeptický. Jistě, napadlo ho, že ty zvláštní lesklé kamínky, které nalezl v řece, mohly být zlaté, ale uvěřit tomu raději nechtěl. A navíc si dobře uvědomoval, co by rozšíření takové informace znamenalo. Zajel se tedy poradit s Johnem Sutterem. Ani ten z potvrzeného nálezu zlata neměl takovou radost, jak by se dalo čekat. Plánoval v místech nálezu hospodařit, stavěl tam pilu a měl mlýn. Chtěl podnikat v zemědělství a uvědomoval si, že zlatá horečka mu plány dozajista překazí. A to se i stalo.
Život za zlato
První informace o zlatě v kalifornské Colomě se objevily poté, kdy se tuhle zprávu dozvěděl Samuel Brannan, který si ji jako podnikatel a novinář nedokázal nechat pro sebe. John Sutter by byl raději, kdyby se nález obešel bez velké popularity, ale na to už bylo pozdě. Brzy začaly do Colomy proudit statisíce mužů, ale i žen a jejich dětí, kteří vsadili často všechen svůj majetek a nejednou i vlastní život a vydali se zbohatnout. Některým se to sice podařilo, mnohem víc z nich tady ale nalezlo jen zklamání, nebo i smrt.
Naleziště bylo opravdu bohaté. Vždyť se v okolí Colomy po dobu pěti let, kdy tu plála zlatá horečka, vytěžilo na 370 tun zlata, což je v dnešních cenách několik desítek miliard dolarů. A to už za trochu té práce a odříkání stálo.
Docela jiné San Francisco
Zlatá horečka ale neměnila jen osudy samotných lidí. Dokonalou proměnou prošlo i doposud menší městečko poměrně neznámého jména – San Francisco. Už za několik let se z původně ospalého místa s tisícovkou obyvatel stalo díky objevenému bohatství pulsující město s více než pětadvaceti tisíci obyvateli. Spousta lidí potřebovala také spoustu zboží. A tady cítili příležitost dopravci a obchodníci, kteří sem začali dovážet nejen potraviny, ale také látky, vybavení všeho druhu. Rozšířily i služby. Obchodníci měli ale jeden velký problém. Námořníci, kteří sem měli zboží dopravit a vrátit se zpět ke svému chlebodárci se často „zapomněli” v místech, kde bylo zlato cítit na každém kroku. A tak se pobřeží brzy zaplnilo opuštěnými loděmi, jejichž posádka právě hledala štěstí a blyštivé kamínky.
Sutter dožil v chudobě
A jak dopadl John Sutter, na jehož pozemku se poprvé zablýsklo zlato? Samozřejmě, že ani on si nenechal ujít zisk, který mu i přes jeho počáteční nelibost příroda nabídla. Jenomže pak se všechno otočilo. Jeho podniky zkrachovaly a muž, který stál u zrodu zlaté horečky v Kalifornii, dožil na hranici chudoby. Osud si někdy zkrátka s lidskými příběhy krutě pohrává.
Zdroje informací:
Wikipedia: Kalifornská zlatá horečka
Library of Congress: The diary of Johann August Sutter