V roce 1934 se taxikář Albert Shinsky rozhodl zbavit prokletí, které na něj měla uvrhnout Susan Mummey, známá též jako Čarodějnice z Ringtown Valley. Jednoho dne přišel k ní domů, vytáhl zbraň, zamířil a vystřelil...
Susan byla na místě mrtvá. Kulka ji zasáhla do boku. Šlo skutečně o tak devastující zranění neslučitelné se životem, anebo svou roli sehrála “kouzelná” kulka, kterou měl mít Albert v brokovnici? Jedině tak se prý mohl zbavit věčných zdravotních problémů a depresí, jež mu způsobovaly čarodějnicí seslané černé kočky.
Černá magie Susan Mummey
Vše začalo v roce 1910. Susan Mummey se jednoho dne probudila a řekla svému manželovi, aby raději zůstal doma. Měla totiž pocit, že by se jinak nemusel už nikdy vrátit. Henry však nad jejím varováním jen mávl rukou a odešel. A to bylo naposledy, co jej viděla. Zemřel při explozi v továrně na střelný prach ve Ferndale.
Od té doby si lidé začali povídat o tom, že Susan je, přinejmenším, věštkyně. I taxikář Albert Shinsky později vypověděl, že jej trápily velké černé kočky se zelenýma očima a tváří čarodějnice. Aby se jim vyhnul, musel do ložnice vstupovat oknem, jinak by jej odhalily.
Noční návštěvy
I přes opatrný a hlavně nenápadný krok jej černé kočky alespoň jednou za měsíc v noci navštívily. Kvůli tomu nemohl spát a cítil se zmatený. „Hlas z nebes mi řekl, že musím tu ženu zabít, jinak nedojdu vysvobození,” vysvětloval svůj čin Albert. „Černé kočky mne v ložnici drásaly a jedna z nich mne málem udusila svým hustým kožichem. Musel jsem ji zastřelit, jinak bych se toho kouzla nikdy nezbavil.“
Elektrické křeslo pro vraha čarodějnice
„Susie byla ve spojení s ďáblem,” tvrdil Shinsky. „Návod na výrobu speciálního náboje mi poskytl šaman. Než jsem vystřelil, bolelo mě celé tělo. Pak jsem měl pocit, jako by mne něco opouštělo. Byla to úleva. Cítil jsem se fantasticky!”
Ať už byl jeho motiv k vraždě jakýkoli, dopustil se těžkého zločinu a musel za to být potrestán. Vězeňský lékař jej shledal jako “trpícího halucinacemi a nevyrovnaného.” Přesto mu to nepomohlo. Trest smrti jej ale netrápil. Albert se na elektrické křeslo vlastně těšil. Považoval to za mnohem lepší variantu než život v prokletí.
Podivný konec prokletého muže
Před smrtí měl ale Albert Shinsky ještě jeden plán. O Velikonoční neděli se chtěl oženit se svou milou Selinou Bernstel, která jej pravidelně navštěvovala ve vězení Pottsville. Ta také tvrdila, že vše, co Albert řekl, je pravda. Prý se jí duch zavražděné ženy měl zjevovat u postele. Zda tomu tak skutečně bylo, nebo mu chtěla jenom pomoci, nevíme. U Alberta se ovšem měly začít dít podivné věci. Nebyly sice nadpřirozené povahy, ale i tak nad nimi musí člověk kroutit hlavou.
Dříve odmítavý prokurátor jej zničehonic prohlásil za nepříčetného a poslal do státního sanatoria. Poprava se tak odsunula na dobu neurčitou. V lednu roku 1976 nařídil soudce James J. Curran obnovení procesu. Tehdy dvaašedesátiletý Albert byl dle jeho názoru již natolik zdráv, že mohl stanout před soudem. Jenomže všichni hlavní svědci případu už byli dávno po smrti. Stíhání za vraždu se proto zastavilo. Po dvaačtyřiceti letech se z Alberta znovu stal svobodný muž. Ač jej uznali duševně způsobilým, po fyzické stránce chřadl. Na počátku osmdesátých let byl přijat do pečovatelského domu v Shenandoah, kde po třech měsících zemřel.
Zdroje informací:
Anomalien.com: Albert Shinsky: The Murderer Of The Witch Of Ringtown Valley