Japonský spisovatel Jukio Mišima byl ve své době stejně slavný a populární jako dnes Haruki Murakami. Na Západě se však proslavil rituální sebevraždou seppuku ve stylu samurajů. Před pár dny jsme si připomněli půlkulaté výročí jeho narození.
Jukio Mišima (14. ledna 1925 – 25. listopadu 1970) se narodil v Tokiu. Vychovávala ho hlavně babička, která zdůrazňovala jeho „samurajský“ původ a ovlivnila též jeho fascinaci smrtí. To vše, společně se samurajskými hodnotami či obdivem k mužské kráse, se pak projevilo v Mišimových dílech.
Zlatý pavilon
Proslavil se částečně autobiografickým románem Zpověď masky (1949, česky vyšel až loni). Vypráví v něm příběh chlapce, který se od dětství oddává snům o hrdinech, jejichž údělem je drastická smrt. Obdivuje maskulinní sílu a ideální mužskou krásu, ale aby se přizpůsobil většinové společnosti, pokouší se sblížit s jednou dívkou…
Nejslavnější Mišimův román Zlatý pavilon, zatím jediný další přeložený do češtiny, zase vychází ze skutečné události, která otřásla Japonskem: V roce 1950 psychicky nemocný mnich podpálil slavný „zlatý“ chrám Kinkakudži v Kjótu, původně postavený v roce 1397. Chrám byl později znovu postaven jako dokonalá replika.
Děj tohoto románu, stejně jako výjevy z Mišimova života, se staly námětem výtvarně zajímavě stylizovaného amerického filmu Mišima z roku 1985.
Zemřít jako samuraj
V roce 1968 Mišima založil Společnost štítu jako soukromou armádu. Nespokojen s poměry v Japonsku a s tím, jak se vytrácejí tradiční hodnoty, rozhodl se, že provede státní převrat.
Dne 25. listopadu 1970 přišel spolu s dalšími členy Společnosti štítu na schůzku s velitelem pro východní Japonsko ve štábu armády v centru Tokia. Všichni byli oblečeni do tradičního japonského oděvu a měli dokonce samurajský meč, jehož nošení je v Japonsku zakázáno už od poloviny 19. století.
Velitele vzal Mišima jako rukojmí a donutil na nádvoří nastoupit jeden pluk pozemních sil. Dožadoval se obrození císařské ideologie a obrany tradic, setkal se však s nesouhlasem i posměchem.
Čestná smrt
Mišima pochopil, že neuspěl. Aby si zachoval čest, rozhodl se ihned spáchat rituální sebevraždu seppuku. Třikrát zvolal „Ať žije Jeho císařské Veličenstvo!“, krátkým mečem si rozpáral břicho a vzápětí mu jeho společník mečem sťal hlavu…
Navzdory kontroverzním názorům a šokující smrti je Mišima dodnes uznáván jako jeden z největších japonských spisovatelů 20. století.