Norma Talmadge vzala němý film útokem, a stala se tak jednou z nejvlivnějších a nejúspěšnějších hereček dvacátých let 20. století. O jejím soukromí se toho ovšem moc nevědělo. Pojďme se společně podívat, jak se z dívky pocházející ze skromných poměrů stala hvězda, kterou oslavovaly zástupy fanoušků.
Norma se narodila 2. května 1894 a začátek jejího života byl velmi krušný. Zatímco maminka Peg byla "vtipná a nezkrotná" žena, otec Fred byl alkoholik, kterého nezajímalo nic, co se okolo něj děje. Jednoho vánočního rána tak vstal, oblékl se a navždy opustil rodinu. Peg se posléze musela sama postarat o Normu a její dvě sestry, Natalii a Constance.
Ambiciózní matka Normu protlačila do světa filmu
Peg chtěla svým dcerám zajistit co možná nejlepší život. Když bylo Normě 14 let, zařídila jí modelingové focení. Fotografovi se ale moc nepozdávala. Jeho klient prý hledal "jiný typ". Jenomže pak, jako zásahem osudu, zazvonil telefon, kde klient fotografovi sdělil, že snímky potřebuje ihned. A nikdo jiný než Norma po ruce nebyl.
Norma Talmadge na archivním snímku
Tím ale Pegino snažení o protlačení dcery nekončilo. Jen jednu zastávku tramvají od jejich domova sídlilo studio Vitagraph. Společně se proplížily branou, aby se bez předem domluvené schůzky setkaly s castingovým ředitelem. Ten je okamžitě vyhodil. A právě tehdy znovu zasáhl osud.
Během cesty ze studia na Normu narazila editorka scénářů Beta Breuil, již uchvátila její krása. Vzala si ji pod svá křídla a začala shánět menší role. Díky tomu se mezi roky 1911 a 1912 objevila Norma ve více než sto filmech. Začala vydělávat pětadvacet dolarů týdně a měla stálou práci. To byla pro její rodinu velká vzpruha. Brzy se tak dočkala prvního velkého zlomu.
Velký zlom v kariéře Normy Talmadge
O tři roky později se objevila v protiněmeckém propagandistickém filmu The Battle Cry of Peace, což jí vyneslo smlouvu s National Pictures Company a 400 dolarů týdně. Po přestěhování do Kalifornie se začal natáčet film Captivating Mary Carstairs. Brzy se ale ukázalo, že nový zaměstnavatel nemá moc financí, takže se začaly používat levné kostýmy a osekala se výprava.
Film se stal absolutním propadákem, Peg to ale opět nenechala být. Dceři zařídila setkání s D. W. Griffithem, nejvýznamnějším filmařem své generace. Musela ho dlouho přemlouvat, měl totiž oči jen pro její sestru Constance. Přestože si Norma nakonec zahrála v jednom filmu, moc jí to nepomohlo. Raději se tak vrátila do New Yorku, kde se seznámila s Josephem Schenckem, měl známosti ve filmu i na Broadwayi.
Norma se rozhodla, že z toho vytěží maximum. Nejprve spolu protančili celou noc, pak se domluvili na večeři. Tam dělala netýkavku, což se mu velmi líbilo. O dva měsíce později ji požádal o ruku. Přijala. Byla to pro ni velmi lukrativní nabídka a Joseph jí dal vše, po čem toužila. Dokonce založili vlastní společnost, najali nejlepší hvězdy a zaplatili honosné kulisy a kostýmy. Vznikl z toho film Panthea, který se bohužel ztratil, ale i tak z ní manžel udělal takovou hvězdu, jakou si vždy přála být.
Označení zlatokopka jí nevadilo
Život v New Yorku Normě umožnil přístup k některým nejvlivnějším módním návrhářům. Její nejoblíbenější byla Madame Francis, která se specializovala na navrhování oblečení pro ženy označované za zlatokopky. Norma s tím neměla problém. Moc dobře věděla, za čí peníze žije. Přesto nezahálela.
V jednom období chrlila až šest filmů za rok. Kritici chválili její zlepšující se projev i schopnost ztvárnit ženy vymykající se stereotypům. Norma ale stále nebyla spokojená. Chtěla být nejlepší a nejbohatší. Spousta kolegů vydělávala více a ona si svou frustraci začala vybíjet na manželovi.
Odstěhovala se také do Hollywoodu, kde se jí začalo dařit lépe. Mnohem lépe. Při natáčení snímku Camille se dokonce bezhlavě zamilovala do kolegy Gilberta Rolanda. Měl totiž něco, co jejímu manželovi scházelo - pohlednou tvář. Jakmile se to dozvěděla její matka, chtěla tomu učinit přítrž. Norma neposlechla a požádala o rozvod, manžel odmítl. Začala se tak raději soustředit na nový trend - film se zvukem. V této oblasti bohužel úplně propadla - tedy hlavně její hlas. Rozhodla se posléze odejít z továrny na sny i od Rolanda.
Norma Talmadge vyměnila manžela za jeho kamaráda
Novým hereččiným objevem se stal manželův kamarád z pokeru George Jessel. O dva roky později se konečně rozvedla. Když Joseph zjistil, že Rolanda vystřídal jeho kamarád, došlo mu, že je zbytečné na ni čekat. Přesto zůstali přáteli. Schenck ji navíc majetkově a finančně zajistil až do konce života.
Ale ani manželství s Jesselem nebylo šťastné. Brzy ji začal nudit, a tak hledala "zábavu" v prášcích. Nadměrné užívání zakázaných látek u ní časem vyvolalo nesnesitelné artritické bolesti. Jenom pět let po svatbě se v roce 1939 s Georgem rozvedla. Nebyl to ale její poslední manžel, protože v roce 1946 se znovu stala vdanou paní a jejím vyvoleným lékař Carvel James. Šuškalo se, že si ho vzala jen kvůli tomu, aby měla dostatek léků. Ať tak či onak, staral se o ni. Artritida ji často upoutala na lůžko, kdy se bolestí nemohla ani pohnout.
V roce 1957 prodělala několik mrtvic, což ji velmi oslabilo. K tomu se ještě přidal zápal plic a na Štědrý den toho roku zesnula. Dožila se 63 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Norma Talmadge
Factinate.com: Alluring Facts About Norma Talmadge, The Lost Silent Star