Facebook
Instagram
Ivana je zklamaná ze svého manžela. Když v práci získala povýšení, naštval se a tvrdí, že se vyspala s někým z vedení. Nedokáže pochopit, že by žena mohla udělat kariéru jenom díky tomu, že je schopná a má dobré výsledky.
Karla (30) jsem poznala během jednoho z vodáckých výletů, které organizovala moje kamarádka Erika (32). Několik let jsme se tam potkávali, ale byli jsme jenom kamarádi. Pak najednou mezi námi přeskočila jiskra a začali jsme spolu chodit.
Hledala jsem novou práci
Jednoho dne jsem se Karlovi svěřila, že hledám novou práci, ale na moje e-meily nikdo neodpovídá. Pracovala jsem jako prodavačka v supermarketu, jenže jsem zjistila, že to není nic pro mě. Navíc jsem vedle toho dokončovala vysokou školu, což mě docela vyčerpávalo. V týdnu jsem chodila do práce, po večerech se učila a o víkendech psala diplomovou práci.
„Proč to nezkusíš u nás ve firmě?“ navrhl Karel. „Není to práce snů, ale pracovní doba je docela flexibilní, takže si můžeš naplánovat i jiné věci. V klidu si dokončíš školu.“
Moc mě to nelákalo, stále by šlo o kontakt s lidmi. Ale nemusela bych je vidět a sedět za kasou celý den. Rozhodla jsem se to zkusit. Poslala jsem životopis a kupodivu mě nejen pozvali na pohovor, ale bez problémů i přijali.
Teď jsme oba pracovali ve stejné firmě, dokonce i na stejném patře, jen v jiných týmech. Viděli jsme se tedy každý den. A tak jsme se rozhodli, že je načase začít bydlet spolu.
Trochu jsem se bála, jestli to našemu vztahu neuškodí, ale ukázalo se, že tomu bylo naopak. Pronajali jsme si společně byt a o několik měsíců později mě Karel požádal o ruku. Byla jsem nejšťastnější žena na světě...
Naštval se
Studovala jsem pedagogiku a chtěla učit. Po promoci jsem se zapsala na postgraduální kurz. Práce v call centru mi vyhovovala, protože mi umožňovala zvládat i studium. Karel mezi tím také dokončil školu, stal se z něj ajťák s diplomem, ale s hledáním jiné práce nespěchal.
„Neříkal jsi, že to není tvoje vysněná práce? Proč si teď nic nehledáš. Změnil jsi názor?“ zeptala jsem se ho jednoho večera, když jsme koukali na seriál.
„O co ti jde, ženská?“ odpověděl dost hrubě.
Jeho tón mě překvapil. Dosud jsme si o všem mohli otevřeně povídat. Ještě nikdy nereagoval tímto způsobem.
„O nic...“ odpověděla jsem s povzdechem. „Jako ajťák bys jinde vydělával víc.“
„Myslím, že brzy mé povýší,“ řekl po chvíli.
Objala jsem ho a zeptala se, odkud to ví. Mírnějším tónem mi odpověděl, že s jeho zkušenostmi a výsledky je to skoro jisté...
Z mého povýšení neměl radost
Ale život ne vždy jde podle očekávání. Asi o dva měsíce později mě zavolali na schůzku s vedením. Řekli mi, že mám už dlouho nejlepší výsledky nejen v našem týmu, ale v celé firmě. Brzy budou potřebovat nového týmového lídra, protože jeden z kolegů odchází. Zeptali se mě, jestli bych měla zájem o povýšení. Měla bych na starost své současné kolegy.
Musím přiznat, že to pěkně polechtalo mé ambice a sebevědomí. Nemohla jsem se dočkat, až o tom povím manželovi. Chtěla jsem ho překvapit, takže jsem si tu radostnou novinu nechala až na doma.
Jaké bylo mé zklamání, když neprojevil žádnou radost. Když jsem ho objala, odstrčil mě.
„A z čeho máš takovou radost? Stejně plánuješ odejít a učit...“ řekl znechuceně.
Bylo mi to líto. Ano, chtěla jsem se jednou stát učitelkou, ale to byla ještě hudba budoucnosti. Teď jsem měla před sebou vidinu lepší práce a lepších peněz. Proč bych toho nevyužila?
Manžel hrozně žárlil
Věci se ještě zhoršily, když vyšlo najevo, že bych měla být jeho nadřízená. Karel se hodně změnil a choval se ke mně nevlídně nejen v práci, ale také doma.
„Takhle to už dál nejde. Chováš se ke mně jako k nepříteli. Proč nemáš radost z mého povýšení? Je fajn, že si mě váží. A budeme mít víc peněz...“ snažila jsem se promluvit si s ním.
„Radši přiznej, s kým jsi musela spát...“ vybuchl.
Byla jsem v šoku. Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem právě slyšela.
„Co to říkáš? Známe se tolik let a ty mě obviňuješ z...“ nedořekla jsem. Začala jsem brečet.
„To povýšení mělo být moje, rozumíš? Moje! A dostala ho ženská... Takže sis to musela nějak zařídit...“
Netušila jsem, že se můj manžel může zachovat takhle, že projeví tak iracionální žárlivost. Cítila jsem se zraněná a zrazená. Vždyť by měl být rád a podporovat mě. Ale on nejenže nedokázal ocenit můj úspěch, ale ještě mě podezíral z něčeho tak hnusného.
„Kdybys měl lepší výsledky, bylo by to povýšení tvoje. Ale ty se sotva držíš nad vodou,“ vykřikla jsem a odešla z pokoje.
Jako vedoucí týmu jsem měla přístup k výsledkům všech svých podřízených. Vím, že Karel byl mezi těmi nejhoršími. Rozhodně si nevedl tak skvěle, jak tvrdil.
Můj manžel si myslí, že jsem ho podvedla
Když jsem se druhý den vrátila z práce, Karel už nebyl doma. Chyběly jeho věci a na stole byl lístek, že nikdy nepřijme mou nevěru. Zkoušela jsem mu volat, ale nezvedal mi to.
Také dal výpověď v práci. Vím, že se ho snažili přemlouvat, aby si to rozmyslel, ale stál si za svým.
Už jsou to skoro dva měsíce, co se Karel odstěhoval. Doufala jsem, že se věci časem dají do pořádku, že se vzpamatuje a pochopí, jak moc se plete. Ale to se nestalo. Minulý týden podal žádost o rozvod.
Když se na to všechno dívám s odstupem, nejsem si jistá, zda Karel skutečně věřil tomu, že jsem ho podvedla s někým z vedení. Myslím, že mu prostě vadilo, že jsem úspěšnější. Je smutné, že kvůli svému křehkému mužskému egu zničil naše manželství...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Související články
