Ivanka (24): Seznamování přes internet se mi příčí. Osudového muže jsem nakonec potkala na nečekaném místě

Přiznávám, jsem trochu staromódní. Ve světě plném aplikací pro rychlá rande jsem se vždy cítila ztracená. Je mi čtyřiadvacet, jsem introvert, vztah jsem měla jen jeden, v šestnácti na střední škole. Od té doby jsem roky toužila po partnerském vztahu. Nechtěla jsem se ale seznamovat na internetu, příčí se mi to. Kamarádky mi říkaly, že takhle nikoho nenajdu, všichni kolem mě se seznamovali přes internet a já se cítila víc a víc osamělá a propadala se do smutku a sebelítosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (34): Dělám všechno možné, abych našla partnera. Všichni ale na seznamkách lžou nebo se vydávají za někoho jiného

Mám odhodlání se změnit

Často jsem se přistihla, jak před zrcadlem přemýšlím, zda není chyba i v mém vzhledu. „Prosím tě, koukni se na sebe a neštvi mě, jsi hezká ženská, jen bys měla občas někam zajít, anebo si přiznat, že jako pro introverta je pro tebe seznámení přes internet značka ideál!“ opakovala mi mnohokrát má jediná kamarádka Klára a pokoušela se mi občas někoho dohodit. Nejdřív jsem z toho měla legraci a pak mi to začalo vadit. Nejsem žádná chudinka! A tehdy jsem se rozhodla, že s tím vším něco udělám. „Zkusím na sobě pracovat, zkusím chodit na terapie!“ řekla jsem si.

Terapie pro mě byly zpočátku těžší, než jsem čekala. Mluvit nahlas o svých pocitech, o sobě o svých přáních a snech před cizím člověkem pro mě bylo náročné. Ale terapeut mi „sednul“, netlačil, naslouchal, byl empatický a já se rozmluvila a odhodlala k prvním drobným změnám ve svém životě.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (26): Měla to být jen zábava na jeden večer, ale online seznamka mi sebrala nejlepší přítelkyni

Čekal na mě ve dveřích

Na terapie jsem chodila jednou za čtrnáct dní v úterý, vždy ve stejný čas. Po několika setkáních jsem si začala všímat mladého muže, který mě u terapeuta střídal. Líbil se mi, a přišlo mi, že i já jemu. „ A pozdravila si ho? Třeba je to stydlín jako ty. Popřej mu prostě hezký den, nebo tak něco,“ povzbuzovala mě Klára.

Během dalšího setkání se situace vyřešila sama. Když jsem odcházela z terapie do čekárny, ten mladý muž mě pozdravil! A nejen to, dokonce řekl: „Dnes vypadáte mnohem spokojeněji než minule, tak ať vám to vydrží celý týden…“ pak se usmál, já cosi zakoktala a vyklopýtala z čekárny, kde jsem však zapomněla deštník. Vyběhl za mnou.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (32): On-line seznamka mi přinesla jen zklamání. Po poslední zkušenosti s ní končím

Jsem na sebe hrdá

„To je znamení! Odhodlával jsem se vás pozvat na kafe, ale nesebral jsem odvahu. Deštník mi dal další šanci, půjdete?“ zeptal se. Tehdy jsem se „pochlapila“! Nasadila jsem co nejpřirozenější úsměv, dělala, že nejsem rudá jako Karkulka a nonšalantně kývla. Vyměnili jsme si čísla a druhý den jsme spolu seděli na kafi, tedy spíš na čaji, oba jsme čajomilové.

Vtipné je, že Lukáš, nyní můj přítel, není klient mého terapeuta, ale jeho syn! Jeho rodiče jsou rozvedení a on s tátou chodí každé úterý navečer pravidelně na tenis – vždy ho vyzvedne z práce a jdou si zahrát. Jsem moc šťastná a také hrdá na to, že jsem se odhodlala jít za svým cílem a pracovat na sobě, osud to zjevně ocenil!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Rudolf (45): Manželka má inzerát na seznamce, chce prý zjistit, jestli je pořád žádaná. Myslíte, že se mě chystá opustit?

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.