Jan s manželkou Kateřinou se rozhodli, že si nechají postavit dům. Život v panelovém domě se jim už zajídal. Toužili po zahradě. Jenže ještě na stavbě řešili první problém se sousedem.
S manželkou Katkou jsme spolu patnáct let. Vychováváme dvě děti a žijeme v panelovém domě v poměrně malém bytě. Tomu jsme přizpůsobili i náš životní styl.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o sousedovi
Víkendy jsme trávili mimo domov
Náš byt v panelovém domě byl menší než bychom si přáli. Děti měly společný pokoj, my ložnici a společně jsme trávili čas v obývacím pokoji s kuchyňským koutem. Tomu jsme museli přizpůsobit i náš život, abychom se na malém prostoru nezabili. Děti navštěvovaly třikrát týdně zájmový kroužek, já i manžel jsme chodili dvakrát týdně do fitka a o víkendu jsme často jezdili na výlet nebo víkend do přírody. Zkrátka jsme se naučili trávit čas mimo domov. Jenže tento nucený způsob trávení volného času nás začal unavovat.
Děti začaly naznačovat, že by chtěli každý svůj pokojíček a nás s manželem nadchla představa malé zahrady s pergolou, kde bychom po práci byli v přírodě, ale zároveň doma s knihou v ruce na lehátku. S finanční pomocí rodičů a malé hypotéky jsme si mohli dovolit nechat si postavit domek stojící na menší zahradě. Byl to náš sen. Dcera i syn měli každý svůj pokoj, my svou ložnici, v domě byla pracovna i pokoj pro hosty. Velký obývací pokoj s kuchyňským koutem. A hlavně byla u domu velká pergola, kam se nám podle propočtů jednou vejdou lehátka i stůl se šesti židlemi.
Splněný sen o našem domečku nás naplňoval radostí
Vybrali jsme si spolehlivou firmu a brzy na to jsme se dívali na vylitou základovou desku našeho budoucího domu. Minulý tento rok z jara jsme dohlíželi na výstavbu hrubé stavby. V tu dobu jsme se na pozemku pohybovali častěji, a tak jsme se více seznámili se sousedy. Byli celkem tři. Dvě rodiny v našem věku a jeden starší muž. I při bližším kontaktu na nás působili stejně příjemně jako kdysi, když jsme kupovali pozemek. Jenže po čase jsme zjistili nepříjemnou skutečnost. Soused si k nám na stavbu chodil jako do obchodu. Vše, co potřeboval, vzal si u nás na zahradě.
"Sousede, co tady děláte?" nestačili jsme se divit. Nandával si do kolečka písek z naší hromady na zahradě. Soused se smál a vtipkoval, že jsme ho nachytali při krádeži. Prý potřebuje trochu písku, a tak si ho u nás trochu vezme. Prý to ani nepoznáme v té naší spotřebě. Nesedlo nám to, ale nechtěli jsme dělat zle. Povznesli jsme se nad to kvůli budoucím sousedským vztahům. Uklidňovali jsme se tím, že za pár měsíců už budeme bydlet a vše budeme mít pod kontrolou.
Hádka se sousedem vyčistila vzduch
Jenže při další návštěvě stavby jsme si všimli, že soused má obloženou králíkárnu naším tvrzeným polystyrenem a záhonky měl nově ozdobené velkými kameny, které jsme si nechali dovézt do naší budoucí zahrady. A to mě dopálilo. Vletěl jsem na souseda: "Sousede, ale to už přeháníte. Ty kameny byly drahé a rozhodně je nehodlám rozdávat. Takže je hezky naložte a odvezte zpět k nám na zahradu. Polystyren z té králíkárny sundávat nemusíte a železo, které jsme si z naší zahrady odvezl, to si taky nechte. Ale to je vše, čím jste si přilepšil. Nebo to budu řešit na policii."
Naštěstí už dva měsíce bydlíme v domě a žije se nám krásně. Neskutečně se s manželkou těšíme na jaro, až budeme relaxovat na zahradě. Zážitkům se sousedem se už jen smějeme, ale zkraje jsme nechápali jeho drzost. Nechápali jsme jeho myšlenkové pochody. Jako by mu ani nedocházelo, že jsme to museli zaplatit a že když nám to vezme, že nám to taky může třeba chybět. Je zima, a tak jsme ho na zahradě pořádně ještě neviděli. Jaro ukáže, nakolik jsou naše vztahy zničené.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.