Facebook
Instagram
Jana si vzala za muže maminčina mazánka. A přiznává, že to byl a pořád vlastně je velký boj. I dnes má často pocit, že doma má děti ve skutečnosti dvě. Jen jedno je jaksi dost přerostlé a pořád se ne, a ne pustit maminčiny sukně. Přesto toho nelituje.
Když jsem s Tomášem začínala chodit, už tehdy se našlo pár známých, který mi ho rozmlouvali. Stačilo jim pár historek s maminkou. Třeba jak k nám chodí i bez pozvání a kontroluje, jestli náhodou synáčkovi něco nechybí. A třeba i přinese domácí knedlíky, které tak miluje – já je totiž umím jen z prášku.
Maminka je dokonalá, na rozdíl ode mě
Přimět Tomáše ke společnému bydlení nebylo kupodivu zas tak těžké. S rodiči bydleli v malém bytě, a tak se do našeho nového bytu těšil. Ale přeci jen to mělo jeden předpoklad. Byt musel být v blízkosti rodičů. Jeden takový se nám opravdu podařilo sehnat, a tak byl Tomáš náramně spokojený. Ale i když to bylo ke tchyni pouhých pět minut, stejně jsem měla pocit jako by s námi byla pořád. Nebyl snad jeden hovor, aby se alespoň jednou větou o mamince nezmínil. Přišlo mi to divné, ale postupem času jsem zvykla.
Stejně jako na to, že mě s ní ve spoustě věcí srovnával. Jednou to byla jinak vyžehlená košile, podruhé jiná chuť bábovky nebo svíčkové, po třetí moje špatná reakce. Často jsem se rozčilovala a křičela na něj: “Tak proč se mnou jsi, když jsem tak hrozná? Proč nezůstaneš nadobro u maminky?” On na to většinou odpověděl: “Mám tě přeci taky rád. A věřím, že vše dokážeš mnohem líp!”
Doporučené video: Co to znamená, když se vám ve snu zjeví tchyně?
Kamarádky by prý takového ňoumu nechtěly
Nakonec jsem se ale uklidnila. Zjistila jsem totiž, že stresem a hádkami si ubližuju jen sama. Vždyť se neděje zas nic tak strašného. Smířila jsem se s tím, že maminka je pro něj holt ta nej. Je stále hodná, nenáročná a nehysterčí. Má vždy čas a pochopení. A tak jsem se jí snažím alespoň trochu podobat. A to jeho přehnané „maminkování“ prostě beru jako jeho jedinou negativní vlastnost. Pořád lepší, než kdyby chodil do hospody nebo mě třeba podváděl. Pro mě je důležité, že je to inteligentní a hodný chlap, se kterým si rozumím a mám společné zájmy. Pro některé mé kamarádky je to nepochopitelné. Nechápou, že s takovým „ňoumou“ vydržím, ale já si takový život vybrala a už bych neměnila.
Chová se často jako dítě
Když jsem přišla do jiného stavu, měla jsem trochu obavy, co tomu Tomáš řekne. Opravdu moc nadšený nebyl. Prý se na to ještě necítí – a to mu už bylo 35! Ale já si samozřejmě miminko nechat chtěla. Tomáš měl z malého Toma juniora nakonec radost. Kór, když to byla jeho věrná kopie. Ze začátku jsem se na něj sice moc spolehnout nemohla – odmítl k malému stávat a přebalovat, ale od Tomíkových dvou let je už ve svém živlu. Je šťastný, když si s ním může hrát. A kolikrát ho přistihnu, že zatímco malej už dávno usnul, on se nemůže od vláčků odtrhnout. A já se snažím vychovávat malého Tomíka tak, aby se z něho také jednou nestal takový mazánek. Ale upřímně, zatím mi to moc nejde.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Související články
