Janka (28): Zamilovala jsem se do Kubánce, ale jeho nevěry náš vztah zabily

Mým velkým snem byla návštěva Kuby. Léta jsem ji plánovala a sháněla nějakého parťáka nebo parťačku, kteří by mě doprovodili. Nakonec jsem ale letěla sama. Že ale dovolená změní (aspoň na čas) můj život, to jsem opravdu nečekala.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (29): Na dovolené mě uhranul tajemný cizinec. Divné je, že kamarádky ho nespatřily

Byla to láska na první pohled

Pár dní jsem se plácala po Havaně a bylo mi samotné docela smutno. Když jsem byla v zoufalství největším, že si nemám s kým povídat a sdělovat dojmy, potkala jsem sympatického kluka. „Ahoj!“ volal na mě, když zjistil, že jsem Češka a hned se se mnou pustil do hovoru – česky. Pochlubil se, že studuje v Praze a asi pět hodin jsme si spolu povídali. On byl rád, že si opráší češtinu a mně to přišlo jako malý zázrak. Ačkoli jsme si slovně rozuměli, Manuel byl čistokrevný Kubánec. Prožila jsem s ním nádherné dva týdny plné lásky, něhy a sexu a když jsem odlétala, slíbili jsme si, že se v Praze znovu potkáme.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (30): Na dovolené mě okouzlil krásný cizinec. Během noci plné vášně mi ale vyraboval účet

Svatba na spadnutí

A to se povedlo. Začali jsme se scházet, a já se do něj zamilovala. Tedy ne že bych nebyla zblázněná už předtím… Imponovalo mi na něm skoro všechno; jeho temperament, jeho rodná řeč i jeho „maňana“. Neméně důležitá byla i náruživost v sexu. Mé nadšení už ale mnohem méně sdíleli moji rodiče. A když jsem jim řekla, že se chceme vzít, málem je trefil šlak. „Zbláznila ses?“ a už bez servítků mi zdůrazňovali, že můj „objev“ pochází z jiné kultury, má jinou mentalitu, jeho maminka mu četla jiné pohádky… A že to prostě nemůže fungovat. Ale svatba se nakonec odložila.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (33): Svatba do roka a do dne? Jsem zasnoubená už sedm let a mám toho tak akorát dost

Záletník s kubánskou krví

Začali jsme spolu žít a bylo to fajn. To, že občas můj Kubánec „zaletěl“ někam jinam (nejspíš za jinou ženou) či že trávil dlouhé hodiny nicneděláním s kamarády, jsem vypouštěla. „Kde jsi byl?“ jsem se raději neptala, protože když byl se mnou, byl neskonale milý a pozorný. Učili jsme se jeden od druhého, já se učila milovat kubánskou hudbu a kulturu vůbec a José si oblíbil Nerudu, Kafku a Čapka. Pořád jsem ho milovala, ale čím dál více jsem si všímala, že na tom, co říkali moji rodiče, je hodně pravdy. Že jsou mezi námi skutečně velké rozdíly a že pokud chcete, aby vztah dvou odlišných kultur fungoval, musíte být opravdu hodně tolerantní a dělat velké kompromisy.

Po dvou letech jsme se rozešli, přičemž poslední kapkou pro mě byla Manuelova nevěra, která se veřejně provalila. Protože se rozhodl žít v Česku, naši zemi si oblíbil a mluvil česky, zdálo se, že všechno bude klapat. Jenomže měl vlastnost typickou právě pro Latinoameričany – žádnou sukni nenechal na pokoji. Pochopila jsem, že by nám to opravdu neklapalo a byla jsem vděčná svým rodičům, že mě od svatby odradili.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (52): Loňský otřesný zážitek z koupaliště mi nadobro znechutil léto. Do plavek už nikdy nepůjdu