Janka (29): Šéfová nás neustále přesvědčovala o své chudobě. Našla jsem si její profil na sociálních sítích a nestačila se divit

Hned na úvod musím říci, že nejsem proti sociálním sítím. Jsou to skvělí společníci, bez nichž si už leckdo nedovede představit život. Informují nás, inspirují a díky nim lze snadno kontaktovat nejen konkrétní podnik, muzeum nebo kavárnu, ale třeba i bývalého spolužáka. Z vlastní zkušenosti ale vím, že zvlášť s osobními profily by mělo být nakládáno s rozmyslem. Říkají o nás totiž často více, než bychom chtěli.

Navíc už je zažitým zvykem, že podstatná část příspěvků má podobný záměr, a sice chlubení se. Někdy přijatelné, jindy úsměvné, a občas i v takové formě, jaká může autorovi u ostatních spíše uškodit. To se ostatně přihodilo i mé šéfové.

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (24): Zrušila jsem si všechny sociální sítě. Deprimovalo mě, že tam pořád svítí profil mrtvé kamarádky

Šéfová nás nutila pracovat téměř zadarmo

Tehdy jsem byla čerstvě po vysoké a zoufale sháněla zaměstnání. A tak jsem z nouze začala externě tvořit pro jednu neznámou firmu. Bavilo mě to a v práci jsem se našla. Jen to celé mělo zásadní háček. Šlo totiž o činnost za symbolický výdělek, který stačil pokrýt maximálně snídani v lepším fastfoodu. Jenže, majitelka firmy Veronika byla neústupná, a navíc mi slíbila pochvalné „hodnocení“ pro dalšího, tentokráte už skutečného zaměstnavatele. No, neberte to!

Co vím, tak všem, kteří pro ni tvořili, vždy nějak zaplatila, ale nikdy u toho neopomněla zdůraznit, že víc dát nemůže, protože je na tom s penězi zle. Mně dokonce až srdceryvně vysvětlovala, jak je vděčná, že alespoň manžel má nějaké finance, protože by jinak skončila pod mostem.

Nevím, jak jiní, ale mou mysl ovládl soucit. Neodmlouvala jsem, nestudovala, kolik je na jejím příběhu pravdy, a jednou za čas něco vytvořila. Ostatně, drobné na kávu se mi hodily.

Mohlo by Vás zajímat:

Zita (46): Sebrala jsem dceři telefon, protože neustále řeší sociální sítě. Její reakce mě naprosto odrovnala

Náhodou jsem narazila na profil šéfové

Jenže pak nastal zásadní zlom. Na sociální sítě jsem nikdy moc nebyla, třebaže jednu jsem si pro lepší komunikaci s okolím založila. A občas ji navštívila. Tehdy byla noc a mě zaujalo vlákno s příspěvky. Koukala jsem, koukala, když tu jsem zahlédla osobní profil šéfové. Neodolala jsem a navštívila ho. Proč ne? Jenže přišel šok. Rolovala jsem texty i fotky a pak už jen nechápavě kroutila hlavou.

Na jednom snímku seděla v luxusní pražské kavárně s drahou šálou plnou obřích monogramů slavné módní značky, zatímco u stolu měla provokativně odloženou kabelku v hodnotě dvaceti tisíc korun. Na jiné zase držela na předloktí kabelku za tisíců padesát.

Nic z toho přitom nevypadalo jako fejkové. Překvapením byl i její luxusní vůz. Ačkoliv nám tvrdila, že jezdí autobusem, na sociálních sítích psala něco jiného. Jenže ať už se svými sledovateli hrála jakoukoliv hru, se symbolicky placenými „zaměstnanci“ byla v rozporu.

Mohlo by Vás zajímat:

Jirka (30): Přítelkyně je posedlá sociálními sítěmi. Její poslední nápad, jak nás vyfotit, mě přiměl zvážit rozchod

Šéfové firma brzy zkrachovala

Od té chvíle uběhlo pár dní a já postupně zjišťovala, kolik lidí už kontakt s Veronikou přerušilo a někteří jí dokonce vynadali. Nebylo těžké domyslet si proč. Její namyšlený profil jsem zřejmě nezachytila sama, třebaže lidi, kteří pro ni dělali, si do kontaktů nepřidala.

Způsob, jakým nás přesvědčovala o své chudobě, kontrastoval s jejími posty jako příslovečná „pěst na oko“. Tomu, že peníze nemá, už nikdo nevěřil. Veronika sice doufala, že na práci vždycky někoho najde, ale brzy si našlo okolí ji a firmička skončila. Zda se i ona dovtípila, kde udělala chybu, nevím. Podstatné ale je, že poučení do života jsem si odnesla i já. Sociální sítě jsou dobrý sluha, ale někdy mohou být i pořádně zlomyslný pán.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zbyněk (38): Manželka dělá ostudu na sociálních sítích. Sdílí i příspěvky o tom, jak mi to jde v posteli

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.