Japonská tančící oliheň: Bizarní pokrm, ve kterém mrtvého hlavonožce "oživí" obyčejná sójová omáčka

Pokrm s tančící olihní se stal celosvětovým fenoménem díky sérii virálních videí, na nichž bylo natočeno něco, co vypadá jako neživý hlavonožec, který se vrátí k životu poté, co je politý sójovou omáčkou.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní japonské shirako: Vařené tresčí mlíčí je zázrak místní gastronomie a má prý lehkou a krémovou chuť

Kde se vzala tančící oliheň

Japonský pokrm katsu ika odori-don obsahuje, kromě olihně, také rýži nebo nudle, doplněné o rybí jikry, vejci či mořské řasy. Primárně si jej lze dát v pobřežních japonských prefekturách Aomori a Hokkaidó, neboť právě tam tento pokrm vznikl. Někteří odborníci si myslí, že jde o následovníka takzvaného odorigui, což byl pokrm z malých, stále živých ryb. Další možností je ikizukuri, což byl obdobný pokrm z živých mořských živočichů. A do třetice je tady korejský sannakji, jehož středobodem je živá chobotnice.

Ale možná se všichni mýlí a jde jen o novinku, jak nalákat zákazníky do restaurací. Přece jen jde u tančící olihně hlavně o zábavu a okázalou prezentaci, která skvěle funguje na sociálních sítích. Poprvé tento pokrm servírovala restaurace Ikkatei Tabiji. Jak již bylo uvedeno výše, v tomto případě zdánlivě mrtvá oliheň ožila díky sójové omáčce. Její sůl totiž způsobí v nervech chemickou reakci, díky níž se začne hýbat. A tak zatímco Japonci jásali, Západ se na toto jídlo díval skrz prsty a uvažuje nad tím, zda nejde o týrání zvířat, byť je tvor de facto mrtvý.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní historie oblíbené žluté limonády: Nápoj "ze zbytků" vymyslel příznivce nacistů Max Keith

Je mrtvá, a přesto se hýbe

Ochránci zvířat si v tomto případě opravdu nemusí dělat starosti. Hlavonožec se na talíř dostane skutečně mrtvý. Většina tkáně je ale v tomto organismu ještě aktivní, vysvětluje profesor chemie na univerzitě ve Virginii, Charles Grisham. Funkce mozku sice chybí, ale tkáně na podněty stále reagují.

Vzhledem k tomu, že je ale olihni odstraněna hlava, necítí žádnou bolest. Jde jen o to, že je živočich servírován těsně po usmrcení, svalové buňky tak stále uchovávají adenosintrifosfát, hlavní zdroj svalových kontrakcí u zvířat. Když se tak na torzo nalije sójová omáčka, chlorid sodný způsobí požadovanou reakci - pohyb končetin, a to i tehdy, když je tvor nasekaný na malé kousky.

Mohlo by Vás zajímat:

Velká sýrová vzpoura: Bizarní válku britských sedláků ukončila v roce 1766 až armáda

Luigi Galvani a žabí stehýnka

Podobnou fyzickou posmrtnou reakci objevil v osmnáctém století italský vědec Luigi Galvani, když položil žabí stehýnka na povrch, jenž byl pod elektrickým proudem. Pak se už stačilo končetin jen dotknout skalpelem a pozorovat, jak začaly "tančit". Podobnou věc jsme mohli vidět v roce 2010 na virálním videu, kdy se stehýnka začala hýbat po nasolení. Toto video nasbíralo na YouTube přes osmnáct milionů zhlédnutí.

Tančící oliheň není rozhodně pro každého. Někdo ale miluje čerstvé potraviny natolik, že se mu líbí, jak se před ním doslova hýbou. Dalším faktorem je také touha po tom zažít něco neobvyklého, a poté moci o tom vyprávět přátelům nebo to sdílet na sociální síti. Ať tak či onak, nejlépe je řídit se rčením "proti gustu žádný dišputát".

Mohlo by Vás zajímat:

Zakázaný Casu Marzu: Hnijící sýr s larvami, u jehož konzumace se doporučuje zavřít oči a ucpat nos