Jako skleněná kulička. Aneb proč nepolykat žvýkačky

Pro porozumění, co se děje se žvýkačkou po spolknutí (nebo spíše neděje, jak brzy ukážeme), je nejprve třeba pochopit, jak fungují trávicí mechanismy v našem těle.

Trávení lze rozdělit na tři složky: žvýkání, přeměnu jídla na živiny pomocí enzymů a kyselinové procesy. Ty rozpouští poslední části potravy, aby mohly pohodlně projít střevy.

Žvýkačka je ale pro naše trávicí ústrojí oříšek. Obsahuje totiž přírodní nebo umělou gumu pro žádoucí konzistenci. Například umělý butylový kaučuk je pro potřeby žvýkačky ideální – díky němu je dokonale pružná a tvárná. Mimochodem tuto látku obsahují i pneumatiky nebo basketbalové míče.

Síla, že? Právě díky této látce odolají tyto předměty silným nárazům. A žvýkačka trávicím mechanismům.

Trávicím ústrojím tak prochází tvrdošíjně jako skleněná kulička. Jenže zatímco její olejové, cukrové a alkoholové části trávicím šťávám přece jen podlehnou, gumová základna nikoliv. Ani „průbojným“ žaludečním kyselinám. Jádro žvýkačky tak odolá všem pokusům o rozložení.

Strach, že ve vašich střevech zůstane sedm let, jak vám možná říkali v dětství, ale mít nemusíte. Stejně jako další nerozložitelné potraviny, jako třeba slunečnicová semínka nebo kukuřice, tělo žvýkačku pomocí svalových pohybů vypudí do střev a nakonec pryč z těla.

Stagnuje vaše trávení? Rozprouděte ho okamžitě:

Mohlo by Vás zajímat:

12 lahodných potravin, které rozhoupají vaše střeva

Zdroj: Science Alert