Duhová tsunami se vlní internetem už dlouhé měsíce. Jednorožcová mánie každým týdnem postihuje nové a nové oblasti gastronomie, designu a životního stylu. Zatímco se někdo barevné duhy stále nemůže nabažit, sílí hlas těch, kterým se pořádně zajídá. Jejich protestem je aktivní uhlí… kterým přebarvují duhové pokrmy načerno.
A daří se jim to brilantně. Instagram praská ve švech fotkami černých jídel a nápojů. A na této senzaci se vezou nové a nové podniky.
Zmrzlinářství Little Damage Ice Cream Shop v Los Angeles vytáčí na kornout černočernou pochoutku.
Kavárny napříč světem jako by postihl mor, když se namísto klasického latté v šálcích leskne černá tekutina. Kávu s aktivním uhlím servírují v podnicích jako Damson & Co v londýnském Sohu, Shirokuma v Jakartě nebo Rawberry ve Winchesteru.
Ani nad černými burgerovými houskami nebo pizzou nehnou zákazníci brvou. Přestože speciality podávané burgrárnou Parlour Burger v Sydney nebo londýnským podnikem Little Ghost Bagels vypadají sežehnuté nadoraz.
K aktivnímu uhlí nakrátko konvertovalo i australské KFC, když mezi březnem a dubnem 2016 nabízelo zákazníkům „zčernalý“ Zinger.
Zní to nechutně? Možná ano. Oproti očekávání jsme se však na černé speciality nevrhli jenom kvůli barvě. Ale i jemně uzené chuti. A hlavně – kvůli pozitivním zdravotním účinkům aktivního uhlí.
Co to ale to aktivní uhlí je? Odkud se bere? A skutečně rozmazluje naše zdraví? Jedno po druhém.
Uhlím k nesmrtelnosti?
Ne, nestačí jen vzít brikety a nastrouhat je na langoš jako sýr. Aktivní uhlí se z obyčejného uhlí, kokosových skořápek, bambusu nebo dřeva získává procesem zvaným karbonizace za přísných kritérií.
Výsledkem je materiál plný maličkých pórů. Ano, pod mikroskopem může připomínat houbu. Tyto skulinky jsou nesmírně důležité pro očistné procesy lidského těla, kvůli nimž se aktivní uhlí tolik velebí.
Negativně nabité póry k sobě přitahují pozitivně nabité toxiny, těžké kovy, plyny a chemikálie. Tyto škodlivé látky k sobě aktivní uhlí připoutá a vyprovodí je ven z těla. Nedostanou tak šanci pustošit organismus.
O „škodlivých toxinech“ se toho napsalo spoustu. A opravdu našemu organismu neprospívají. Ničí buňky, narušují imunitu a urychlují stárnutí.
Aktivní uhlí s nimi rychle zatočí. Organismus „uklidí“, a nám se tak uleví od alergií, kožních onemocnění i trávicích problémů jako je plynatost a nadýmání.
O jeho blahodárných účincích se ví stovky let. Už Hippokratés (400 př. n .l) a Plinius starší (50 n. l.) se ve svých zápiscích zmiňovali o léčbě anthraxu a závratí pomocí aktivního uhlí. Poukázali také na jeho schopnost pohlcovat pachy mokvajících ran.
V dnešní západní i východní medicíně se používá ke stabilizaci pacienta, který se otrávil nebo předávkoval drogami.
A jak upozornil Huffington Post, pozitivní vliv aktivního uhlí prokázalo i několik studií. Podle nich dokáže redukovat střevní plyny, chránit před kardiovaskulárními nemocemi a srážet hladinu špatného LDL cholesterolu o 41 %. Je také oporou nadledvinek, jater a ledvin.
Uf. Točí se vám z těch pozitiv hlava? To přejde.
Protože ne všichni odborníci se pod blahodárnost aktivního uhlí podepisují.
Černé slunce
„Latté s aktivním uhlím je dalším příkladem nepotřebného detoxikačního trendu,“ řekla deníku Metro dietetička a mluvčí Britské dietetické asociace (BDA) Michelle McGuinness.
„Aktivní uhlí hraje významnou roli v léčbě předávkování drogami a otravy tím, že se naváže na chemikálii a odnese ji ze střeva. Ovšem aktivní uhlí nerozlišuje, a proto může odstranit prospěšné živiny nebo dokonce léky.“
Pokud si aktivní uhlí představíme jako uklízecí četu, jistě by vynikala certifikáty. Čistí tak důkladně, že naše tělo téměř doslova „vydezinfikuje“. Vezme s sebou pryč nejen toxiny, ale i látky, které organismus potřebuje. Proto by se podle odbornice měli aktivnímu uhlí vyhnout ti, kteří berou léky.
„Důkazy o prospěšnosti aktivního uhlí nejsou zásadní, ale negativní účinky by mohly neblaze ovlivnit zdraví a duševní pohodu,“ připojuje. „A hlavně proces detoxikace jako tento není nezbytný pro optimální zdraví, máme dobře vybavené ledviny a játra, které nám tuto službu prokazují.“
Přidává se i australská nutriční poradkyně Susie Burrell. Podle ní by se pokrmy s přídavkem aktivního uhlí měly v jídelníčku objevovat nepravidelně. „Zatímco se někdy používá k léčbě otravy nebo drogového předávkování díky schopnosti vázat látky, zároveň nerozlišuje mezi tím, co váže, takže může způsobit střevní neprůchodnost,“ vysvětlila serveru News.com.au.
A poutá na sebe vodu. Častí konzumenti aktivního uhlí se tak mohou potýkat s dehydratací i zácpou.
Bílé, nebo zdravé zuby?
Funguje tedy spolehlivě alespoň na zuby? Vždyť uhlím si vybělovaly chrup i naše babičky!
Tento účinek nebyl zprofanován pro nic za nic a skutečně po něm zuby prokouknou. Narušená sklovina je ale daní, kterou musíte za tento vizuální efekt zaplatit.
„Nemáme žádný důkaz, že je aktivní uhlí dobré pro zuby. Uhlí působí abrazivně, takže dlouhodobé používání by mohlo zničit zubní sklovinu,“ řekl deníku The Guardian Damien Walmsley, vědecký poradce v Britské dentální asociaci.
Jeden pozitivní účinek aktivního uhlí schválený respektovanou autoritou by tu ale byl. Národní zdravotní služba v Londýně ho doporučuje k léčbě nadýmání a plynatosti.
To ale nic nemění na tom, že se revoluce odpůrců duhových makronek, dortů i koláčů příliš nepovedla. Jestli u pestrobarevných jídel vyvolávaly pochybnosti umělé odstíny, v případě specialit z černého uhlí není past vidět na první pohled. A tím se stává snad ještě nebezpečnější. Tato neoficiální gastronomická bitva tak končí remízou.
Pokud vás zajímá, kam až aktivní uhlí v gastronomii doputovalo, mrkněte do galerie plné jedlých černých děl.
Autorka článku: Andrea Vránová