Pití tekutin bylo vždy základním předpokladem přežití. V dobách, kdy vodní zdroje často přinášely smrtící epidemie, se pily nápoje vyžadující tepelné zpracování – v naší zemi to byla hlavně medovina a pivo. Když jsme se pak vrátili k bezpečné vodě, popíjení piva nám zůstalo, zejména v kombinaci s hůře stravitelným jídlem.
Výsledky průzkumu AquaLife Institutu prokázaly, že k nejoblíbenějším kombinacím jídla a alkoholického nápoje u nás jednoznačně patří vepřo knedlo zelo a pivo (26 %), následuje (mezi 15 a 10 %) ryba a víno, kachna nebo husa a pivo, guláš a pivo, italské jídlo a víno, sýr a víno, klobásy a pivo.
Na rozdíl od mnoha informací, které nás pronásledují v souvislosti se skladbou jídla a vhodných či méně vhodných potravin, nápojům taková pozornost věnována není. Kombinování pokrmů s nápoji je ovlivněno regionem (zahraniční kuchyně), národními zvyklostmi (pivo ke guláši v české kuchyni, ale nikoliv v maďarské kuchyni) a především rodinnými tradicemi.
Oblíbené párování
Základem pro konzumaci nápojů k jídlu je hlavně zvyk z dětství, tedy návyky našich rodičů, jak vyplývá i z výsledků průzkumu, většina populace se řídí zvyklostmi z dětství. Některé rodiny tak k jídlu zásadně nepijí například alkoholické nápoje a konzumují vodu, případně vodu se šťávou. Jiné zase využívají nabídky ochucených neslazených vod. Mnozí pak kombinují různé typy vod s pokrmy, k nimž v jiných rodinách tvoří typickou kombinaci pivo. Zajímavé je, že k jídlu obecně preferujeme nápoje studené, jen výjimečně zvolíme nápoj teplý – čaj nebo kávu, a to skoro vždy jen k jídlům sladkým. Kromě snídaně, kdy naopak konzumujeme převážně nápoje teplé, protože to tak máme navyklé.
K jídlům zahraniční kuchyně si obvykle dáváme nápoje v kombinaci typické pro příslušnou kuchyni – obvykle jde o víno u italské, řecké či francouzské kuchyně, které mnozí z nás poznali při svých dovolených. V současné době atraktivní asijské kuchyně podporují konzumaci čajů k jídlu. Seveřané nemají problém zapíjet svá převážně rybí jídla mlékem.
V kombinaci s invazivním moderním rychlým stravováním se začaly k jídlu masivně konzumovat slazené perlivé limonády převážně kolového typu. Konzumace slazených nápojů, zejména v dětském a adolescentním věku, přitom představuje nejen riziko nadváhy, ale i negativní preferenci konzumovaných jídel. Dokazují to i výsledky průzkumu – 14 % respondentů má za nejoblíbenější kombinaci jídla a nealkoholického nápoje kolové nápoje a nezdravé jídlo jako hamburger, hranolky apod. Je to třetí nejoblíbenější kombinace, po vodě k jakémukoli jídlu a vodě ke zdravému jídlu, jako je salát nebo ryba.
Z výsledků průzkumu, iniciovaného letos v říjnu AquaLife Institutem, vyplývá, že výběr vhodného nápoje k jídlu obvykle řeší 17 % populace, dalších 40 % ho řeší pouze v případě některých jídel. Více než polovina (55 %) obyvatel se domnívá, že hraje roli, jaký nápoj k jídlu zvolí. Lidé se zabývají výběrem nápoje k jídlu nejčastěji z důvodu, aby se nápoj k danému jídlu hodil (67 %), ze zdravotních důvodů včetně dobrého zažívání se výběrem nápoje k jídlu zabývá 47 % populace. Neutrální nápoje preferuje k zapití jídla 51 % obyvatel, sladké nápoje volí častěji lidé do 55 let, naopak hořké nápoje více preferují lidé nad 55 let.
Správné načasování
Kvůli zvyklostem z dětství se úspěšně přenášejí do dalších generací i některé mýty. Zdaleka nejtypičtějším je mýtus o tom, že k jídlu se nemá pít, případně jen v minimálním množství, aby se neředily trávicí šťávy. Tento mýtus se dokonce objevil i ve výukovém materiálu pro vysokoškolské studenty. Realita je jiná – pro optimální zpracování jídla potřebujeme dostatek tekutin jak před jídlem, tak během jídla, případně i po jídle.
Výsledky průzkumu ukázaly, že obyvatelé ČR konzumují nealkoholické nápoje především v průběhu hlavního jídla nebo těsně po jídle. Přímo před jídlem pije nealkoholické nápoje menšina obyvatel. Lidé nejčastěji pijí nealkoholické nápoje v takovou dobu před jídlem, na jakou jsou zvyklí z dětství. V průběhu hlavního jídla obvykle konzumuje nějaký nealkoholický nápoj 61 % obyvatel ČR, protože to tak dělají od dětství a je to podle nich lepší pro strávení jídla. Do 15 minut po jídle obvykle pije nějaký nealkoholický nápoj bezmála polovina populace (49 %), protože je tak zvyklá z dětství. Lidé, kteří pijí až delší dobu po jídle (15–60 minut), volí tuto dobu, protože to považují za lepší pro strávení jídla.
Důležitý je reálný objem konzumovaných tekutin. V běžném životě nevypijeme krátce před jídlem litr či více tekutin. Běžné napití představuje asi 1 dcl tekutiny, oblíbený lok 25–35 ml. V průběhu standardního hlavního jídla je obvyklé vypít 400–500 ml nápoje, při slavnostních hostinách s předkrmy zhruba 800 ml. Pokud konzumujeme stravu s vyšším podílem vody, například zahajujeme řidší polévkou, můžeme počítat s menší dávkou tekutin k pití.
V současném stravování formou rychlého občerstvení jde však spíše o suchou stravu, často se smaženými či pečenými pokrmy, které vyžadují více průběžného zavlažování.
Dostatek tekutin před jídlem nám umožní mít k dispozici dostatek slin, které potřebujeme při kousání a rozžvýkání soust. Ta se slinami promísíme, a tím startujeme první kroky úspěšného trávení. Průběžné zapíjení soust nám pak umožní zajistit v žaludku žádoucí řidší konzistenci rozžvýkané potravy. Jen tak ji žaludek dokáže úspěšně promísit s žaludeční šťávou a dostatečně řídkou pak odesílat k dalšímu trávení do střeva.
Z hlediska stravitelnosti je významnější dostatek tekutin než jejich druh. Pro mobilizaci produkce trávicích šťáv funguje zejména pravidelnost, prostředí a vůně, z pohledu nápojů pak spíše mírně hořký nápoj (aperitiv). Nahořklý a jemně perlivý nápoj nám vyhovuje k těžkým a tučným jídlům (pivo). Alkohol, zejména koncentrovaný (panák na vytrávení), je však v kombinaci s tučným a smaženým jídlem rizikovým řešením. Často jde o pomyslnou poslední kapku před rychlým převozem do nemocnice s akutní pankreatitidou. Nahořklou kávu pijeme po jídle pro pocit zlepšení trávení i lepší vytrávení.
Doporučení
Pijeme dostatek tekutin v průběhu celého dne. Ideálním zdrojem tekutin je pramenitá a přírodní minerální voda, která je čistá, neupravená, bez chemických látek.
Před začátkem jídla vypijeme zhruba 1 dcl vody, v případě trávicích obtíží minerální vodu z léčivého karlovarského pramene.
Během hlavního jídla vypijeme 400–500 ml vody, nejlépe mineralizované s obsahem hořčíku (podporuje produkci trávicích šťáv).
Čím méně tekutin v jídle máme, tím více je doplníme nápojem.
Slazené nápoje dodávají energetickou hodnotu a ovlivňují chuť jídla, proto už děti učíme pít neslazenou vodu.
Vhodnou součástí každodenního pitného režimu dospělých i dětí jsou přírodní minerálky, slabě a středně mineralizované, které doplňují tělu důležité minerální látky, aniž by ho zatěžovaly.
Při kombinacích jídla s pivem volíme nealkoholické varianty.
Tučná jídla nezapíjíme koncentrovaným alkoholem.