Jakou spojitost má absinth s magií? Zdánlivě žádnou, ale při hlubším pohledu zjistíte, že spojitost je víc než mystická. Byl dokonce spojován s vyznavači satanismu. Jak poznáte pravý absinth a proč lidé pijí něco s osmdesáti procenty alkoholu, co svítí a nechutná jim to?
Absinth je považován za halucinogenní. Tato mylná domněnka byla posílena ještě více v sedmdesátých letech minulého století, kdy jeden vědecký časopis uvedl, že thujon v absinthu se podobá aktivní látce konopí. Také se tvrdilo, že absinth je jedovatý. Thujon prý způsobuje svalové křeče, slepotu a může uživatele otrávit. Skutečnost se však má tak, že pokud nevypijete 160 litrů absinthu najednou, otrava thujonem vám nehrozí.
Magická trojka bylin
Absinth je bylinný likér s vysokým obsahem alkoholu, jenž se pohybuje mezi 50–80 %. Jeho základem je trojice magických bylin, a to pelyněk pravý, anýz a fenykl obecný. Důležitá je i angelika lékařská. K těmto 3 základním bylinám, které dělají absinth absinthem, se přidávají někdy i další byliny, ale to už záleží na výrobci. Nejčastěji se jedná o yzop, badyán nebo melissu. V žádném případě není likér hořký! Obarvený líh, který prodávají zejména řetězce a Češi ho často považují za autentický absinth, nemá s tím pravým s obsahem pelyňku, anýzu a fenyklu, který jakožto všelék úspěšně zpropagoval doktor Pierre Ordinairre, vůbec nic společného.
Absinth jako lék
Recept absinthu vznikl v druhé polovině 18. století ve švýcarském Val-de-Travers. Autorství receptu je však nejasné. Existuje totiž více zdrojů a jedním z nich je francouzský lékař dr. Pierre, který absinth ordinoval svým pacientům. Po jeho smrti recept přešel na rodinu Henriodových, která alkohol začala prodávat jako lék v lékárně. Ať už je to jakkoliv, faktem je, že v roce 1797 Dubied získal recept na absinth a spolu se svým synem založili lihovar, v němž vařili až 16 litrů denně. Všechen absinth pracně mířil do Francie. Pro usnadnění cesty si Henri Louis Pernord otevřel lihovar ve Francii, jenž byl schopen vyprodukovat 400 litrů denně. Časem se absinth stal nejen lékem, ale i nápojem vojáků, umělců, spisovatelů a ezoteriků.
Elixír života z okraje společnosti
Tento nápoj kolem sebe dodnes shromažďuje lidi, kteří mají co do činění s uměním. A ty, kteří mají rádi něco zapovězeného, zakázaného, z okraje společnosti. Ty, co v tom hledají inspiraci. Je totiž pravda, že po absinthu nastává dočista jiný stav než po jakémkoliv jiném alkoholu. Napadají vás úplně jiné věci, vidíte ty staré v jiných souvislostech. Je to povznášející, uvolňující, barvité. Nebolí po něm hlava, nejsou po něm kocoviny jako po pivě, nepálí žáha jako po víně. A jsou po něm krásně barevné sny.